3. únor 1911: Na poštu do Nového Strašecí přišla zvláštní pohlednice. Z Německa se ohlásil uprchlý listonoš, který provedl milionovou loupež.
V pátek 3. února 1911 dorazila na poštovní úřad v Novém Strašecí na Rakovnicku zvláštní pohlednice z Německa. Uprchlý listonoš Josef Hlaváček, který provedl dokonalou poštovní loupež, vzkázal svým bývalým kolegům, že se má dobře. „Hlaváček na lístku z Brém sděluje, že se mu vede dobře a všechny že pozdravuje. Má se za to, že lístek vypočten je na oklamání a znesnadnění pátrání a uvedení na nepravou stopu. Hlaváček podle všeho zmizel jinou stranou," reagovali na obsah pohlednice policejní vyšetřovatelé.
Dokonalá defraudace
Na poště v Novém Strašecí pracoval listonoš Josef Hlaváček „mnoho roků k úplné spokojenosti". V noci z 26. na 27. ledna 1911 se mu však podařilo vyloupit poštovní vůz a získat 24 tisíc rakouských korun, což byla částka, která se v dnešní měně blíží ke třem milionům (pro srovnání - novostavba šestipokojové vily ve Veltrusech se roku 1911 prodávala za 17 tisíc, nová budova obecní škola stála 32 tisíc korun).
Hlaváček měl dokonalý plán, jak se zmocnit zásilky, která byla předem deklarovaná pro místní berní úřad.
Pokladnu přivezl do Nového Strašecí noční vlak z Prahy 27. ledna 1911 osm minut po půlnoci. To již na spoj čekala u nádraží poštovní drožka s listonošem Josefem Hlaváčkem a kočím Krtilem. Peníze byly uloženy do vozu, uzavřeny závorou ve zvláštním oddělení a závora zamknuta. Hlaváček pak porušil služební povinnost a neusedl na kozlík vedle kočího, přičemž prohlásil: „Dnes budu dělati pasažéra." Kočí však dlouholetého kolegu z ničeho nepodezíral.
Po lupiči zůstal jen poštovní plášť
Vůz musel cestou od nádraží překonat prudké stoupání do města, koně táhli drožku krokem, čehož využil listonoš Hlaváček, který z rachotícího vozu tiše vystoupil i s finanční zásilkou pro berní úřad. „Když kočí dojel k poštovnímu úřadu, odpřáhl koně a volal na Hlaváčka v domnění, že usnul. Otevřel tedy dvířka povozu a shledal, že je prázdný," vylíčily příběh pražské Národní listy.
„Služební plášť pověsil listonoš na strom vedle silnice, aby se jím neprozradil," vypátrali přivolaní detektivové. Další stopy už nenalezli, ač „četnictvo učinilo neprodleně rozsáhlá opatření na dopadení uprchlíka". Po Hlaváčkovi se slehla zem. Policie pouze zjistila, že Hlaváček se svěřil příteli, že má připraveny dokumenty na cestu do Ameriky i Ruska.
Ve středu 1. února 1911 policie zveřejnila výzvu, že Ředitelství pošt a telegrafů v Praze vypisuje odměnu na dopadení pachatele ve výši 500 korun. „Hlaváček je 41 roků stár, prostřední postavy, hubený, tmavých vlasů, má orlí nos, zaječí zuby, šedé vypoulené oči, malý tmavý knír, provaznický palec a strnulý ukazováček na pravé ruce," květnatě policie vylíčila pachatelův portrét.
Výzva do Nového Strašecí
V pátek 3. února 1911 pak přišla na poštu do Nového Strašecí již popisovaná pohlednice z Brém. V té době už byl Hlaváček asi na cestě do Ameriky, nejspíše přestrojen, bez kníru a s novou identitou v dokladech. Jisté je, že Národní listy už do konce roku 1911 o poštovním lupiči ani jednou neinformovaly, což znamenalo, že policie Hlaváčka nedopadla.
Snad by k případu více věděli starousedlíci z Nového Strašecí, vždyť příjmení Hlaváček je tam podnes rozšířené.
