25. listopad 1910: Mráz už zahubil tři pocestné: neznámého muže, pastuchu a kolovrátkáře. Jesenicko trpí hladem. V Brně sáňkují stovky lidí.
Zřejmě první oběť zimy v roce 1910 byla objevena nedaleko Uherského Hradiště: "Na polích nedaleko Korytné nalezen byl 72letý obecní pastucha Tomáš Navláčil zmrzlý. Asi v noci daleko zašel a seslábnuv, padl a za noci zmrzl," informoval tisk.
Zmrzlý do umrlčí komory
Další zmrzlý byl nalezen na cestě nedaleko nádraží v Hrubé Vodě v podhůří Jeseníků. Tam mráz zabil neznámého, asi padesátiletého muže. "Po jeho totožnosti se pátrá," uvedly Lidové noviny.
Zmrznul i jednasedmdesátiletý kolovrátkář Jan Koudela z Bohdalova. "Nalezen na silnici od Bohdalova do Nového Veselí. Asi únavou při odpočívání usnul a zmrzl. Byl dopraven do umrlčí komory v Bohdalově."
Tuhá zima a sněhové vánice vtrhly především na Jesenicko, do Krkonoš a na Vysočinu. Takto to v pátek 25. listopadu 1910 vypadalo na Hlinecku na Vysočině, odkud přišel telegram do Národní politiky: "Železniční doprava i vozba po silnicích povážlivě vázne."
A prognóza pro další dny nebyla optimistická: "Těžká mlha, spouštějící se často k zemi, nasvědčuje, že spadne ještě mnoho sněhu," dozvěděli se čtenáři Lidových novin. Národní politika pak přinesla předpověď pro celou rakouskou část monarchie: "V celém Rakousku krom Bukoviny a Haliče je zataženo."
Polonahé děti po pás ve sněhu
Z městečka Štíty v Jeseníkách (v roce 1910 Šilperk) přišel do Národní politiky emotivní dopis Správy školy Ústřední matice školské v Šilperku na Moravě. "Spousty sněhu zasypaly místy až na dva metry poslední naději chudých horalů šilperských - len a brambory," informovali Prahu kantoři.
"Děti jen v lehounkých šatech zapadají po pás do závějí. Často přistihneme ve škole ubožáka, jenž s prázdným žaludkem chtivě pozoruje šťastnějšího, který obědvá krajíc chleba nebo uvařenou bramboru, kterou si dal na kamna ohřáti," popisovali učitelé bídu tamního kraje a Pražany naléhavě vyzvali: "Prosíme jménem chudých dětí opravdové lidumily o přispění."
Průkopníci lyžování z Brna
V Německém Brodě bylo 25. listopadu 1910 devět stupňů pod nulou, v Trutnově jedenáct stupňů pod bodem mrazu.
Zatímco děti v Jeseníkách mrzly a rolníci plakali nad ztracenou úrodou, v Brně bylo veselo: "V okolí Brna se na všech stranách sáňkovalo. Nejčetněji byla navštívena cesta ze Žlutého kopce na Rainerovu ulici, kde před mnoha sty diváků kmitalo se 200 až 300 saněk." První průkopníci lyžování pak zamířili z Brna do Nového Města na Moravě: "Čeští lyžaři vyjeli si do Nového Města, kde jsou nejpříznivější podmínky pro zimní sporty," uvedly Lidové noviny a jmenovaly například lyžaře a zároveň sochaře Racka či pana architekta Mráčka. "Obec lyžařská roste utěšeným způsobem," pochvaloval si redaktor brněnského listu.
