Koncentrační tábor Mauthausen patřil mezi nejtěžší nacistické vyhlazovací lágry. Z více než sedmi tisíc Čechů, kteří jím prošli, přežily necelé tři tisíce. Česká televize památku zavražděných připomene v dokumentu Mauthausen - tajné popravy Čechů.
Podmínky v lágru byly nelidské. Život zde byl doprovázen otřesnou prací v proslulém lomu i krutými podmínkami v samotném táboře. Na život v lágru vzpomínají v dokumentu přeživší vězni, historici i příbuzní obětí.
"Nováčci si po příjezdu museli lehnout na zem do bláta a vytvořit ze svých těl živý chodník, po kterém běhali dozorci v okovaných botách," říká jeden z bývalých vězňů.
Vězni těžili v lomech granitovou rudu, kterou měl Hitlerův architekt Albert Speer použít na přestavbu Vídně a Lince. Špatně živení a nemocní vězni museli na zádech vynášet čtyřicetikilové kameny. Ty, kteří nezemřeli na podvýživu, nacisté zastřelili nebo oběsili na poli za táborem, stovky z nich pak zavraždili přímo v lomu svržením ze skály.
V Mauthausenu zahynuly více než čtyři tisíce Čechů - asi nejznámější z nich byl Karel Hašler, který zemřel na následky týrání dozorci.
V koncentračním táboře Mauthausen bylo též popraveno 254 spolupracovníků a blízkých příbuzných parašutistů, jejichž vraždami před sedmdesáti lety vyvrcholila německá odveta za atentát na Reinhardta Heydricha. Teprve v posledních letech potomci popravených přijíždějí do Mauthausenu, aby uctili osudy svých blízkých.
Premiéru dokumentu režiséra Zdeňka Všelichy Mauthausen - tajné popravy Čechů uvede v úterý 23. 10. ve 21 hodin program ČT 2.
