Irácké úřady ovládané většinovými šíity nechaly uzavřít dva televizní kanály oblíbené mezi menšinovými sunnity. Byl rovněž vydán zákaz dalšího vysílání satirického pořadu, v němž byli často zesměšňováni iráčtí představitelé. Vláda tak upevňuje kontrolu nad sdělovacími prostředky v době rostoucího politického napětí.
První zákazy byly vydány v březnu, protože se vláda obávala, že televizní stanice rozdmýchají nové nepřátelství mezi sunnity a šíity. Opatření vyvolala kritiku obhájců svobody projevu.
Komise pro komunikace a média uzavřela bagdádskou redakci televize Al-Džazíra a rovněž kanál Al-Bagdádíja. Na její příkaz se přestal vysílat i satirický pořad Al-Bašír. Komise uvedla, že Al-Džazíra i tvůrci Al-Bašíru porušovali profesionální pravidla. Šéf irácké redakce katarské Al-Džazíry Valíd Ibráhím řekl, že komise měla výhrady proti výrokům některých hostů zvaných do studia, i když stanice zdůrazňovala, že jsou to názory těchto lidí, nikoli nezbytně její.
Stanice neměla náležitá povolení
Kanál Al-Bagdádíja patří iráckému podnikateli Aun Chašlúkovi. Komise její březnové uzavření zdůvodnila tím, že stanice neměla náležitá povolení.
Úřad premiéra Hajdara Abádího se agentuře Reuters odmítl k informacím vyjádřit. Abádího předchůdce Núrí Málikí v roce 2014, kdy začali Irák obsazovat radikálové z hnutí Islámský stát (IS), vydal nařízení, které omezovalo způsob práce médií. Abádí, který je u moci od srpna 2014, tato omezení po nástupu do funkce uvolnil.
Uzavření Al-Džazíry v Iráku kritizovaly Spojené státy a také OSN. Irák je nyní v politické krizi, kterou vyvolaly protesty stoupenců šíitského duchovního Muktady Sadra. Vymáhají si personální změny ve vládě, což má pomoci vyřešit korupci a zahájit reformy. Abádí novou vládu navrhl, ale parlament ji zatím neschválil.
"Při každé politické krizi se zajímají o věci, které mohou ovlivnit veřejnost. Kdykoli se nějaký sdělovací prostředek zaměří na problém, nechají ho zavřít," řekl Zijád Adžilí, který stojí v čele irácké organizace hájící svobodu projevu.
