Co všechno se přihodí v životě moderního člověka, když mu na dvě hodiny vypnou Google? O tom píše Tomáš Pflanzer, head of digital výzkumné agentury Nielsen Admosphere.
V úterý večer jsem si chtěl objednat odvoz na schůzku do svého baru, ale obě mé oblíbené taxi aplikace mě nechtěly na mapě vůbec najít. Po chvilkovém hejtování na Twitteru jsem skočil do tramvaje a vyrazil. Aspoň odpovím na emaily, říkám si. Jak je sakra možné, že web gmail.com není dostupný? Asi blbej signál, tak očeknu aspoň Fíbko a nějaký videa na Youtube.
Jak to, že mi krucinál nejdou spustit ani videa z Youtube? To si ze mě děláte pr*del, procedím mezi zuby na ostatní lidi v tramvaji a evidentně nejsem sám, komu to nefunguje. Za chvilku už totiž hejtujeme společně s několika dalšíma spolucestujícíma na korporaci z Pao Alta.
"To je jeden problém za druhým od tý doby, co tam začali dělat na Skynetu," dodává postarší milovník chemtrails a jiných konspirací sedící za mnou. Pro jistotu ještě píšu přes Fíbko kámošovi do Států: "Hele, jde ti tam Google?" a dostávám zcela logickou odpověď: "?" Tak mu píšu znovu: "No, tady v Evropě nám Google nejde. A ani Youtube. A ani Mapy. Prostě vůbec nic nejde! VŮBEC NIC!" Snažím se zachovat klid. "Vy máte k Rusku bližšie, k nám to ještě nedorazilo. ;)"
Další logické vysvětlení, říkám si, když už totiž Google nejde, tak to musí být rozhodně kvůli válce. Mezi tím dorážím do baru a nikde žádné známky války, tak si sedám. Člověk vedle mě, kterého vidím poprvé v životě, se automaticky zeptá: "Taky vám to nejde?" "Nejde, ani Youtube nejde! To teda budou zítra na pracáku pěkně dlouhý fronty youtuberů," odpovím. "Haha, to teda vlastně znamená, že je Seznam.cz opět nejlepší vyhledávač v ČR!" dodává.
Ano, v úterý večer nešel chvilku Google...
