Média ode dneška mohou zveřejňovat informace z odposlechů, pokud to je ve veřejném zájmu. Týkalo by se to třeba údajů o korupci a další trestné činnosti politiků a jiných státních funkcionářů. Umožňuje to novela trestního řádu změkčující takzvaný náhubkový zákon, která nabývá účinnosti.
Novela v zásadě zachovává dosavadní pravidlo, podle něhož média nesmějí uvádět údaje z trestních řízení. Výjimka bude platit pouze v případě, kdy podle názoru sdělovacího prostředku převáží veřejný zájem na zveřejnění takovéto informace nad ochranou soukromí. Výjimka není obecná. V konečné instanci bude o tom, zda měl novinář právo informace zveřejnit, rozhodovat soud. Posuzovat bude především účel, způsob a účinek zveřejnění.
Novela také omezuje ochranu obětí trestných činů na případy, kdy je skutečně důvodná. Dosud totiž platila i u zločinů, jako jsou rvačka nebo porušení domovní svobody. Norma proto zpřesňuje násilné a sexuálně motivované trestné činy, jejichž oběti by měly být důsledně chráněny před zveřejněním identity. Zachování anonymity bude platit například pro těhotné ženy, osoby svěřené do péče či osoby bezmocné. Zákon současně zachovává
zvýšenou ochranu soukromí v případě dětí.
Takzvaný náhubkový zákon začal platit v dubnu 2009. Jeho hlavním cílem byla ochrana obětí před nežádoucí medializací, při projednávání v ústavně-právním výboru sněmovny k návrhu přibyla část zakazující citace odposlechů. Média kritizovala především hrozící pětileté vězení nebo až pětimilionovou pokutu za jeho porušení. Zákon si vysloužil výtky i ze zahraničí. Bývá vnímán jako zásah do svobody projevu.
