Očima Pavla Barocha
A jaké kalhotky nosí Šarapovová?

Těším se na finále Fed Cupu. Se svojí dcerou, která také hraje tenis a má za sebou první vyhrané turnaje i vyplakané oči po smolných porážkách, budu přímo v hledišti. Fed Cup je jednou z největších domácích sportovních událostí roku.

Očekával jsem, že natěšené fanoušky, mezi něž se počítám, budou ještě více žhavit sportovní novináři. Jenže místo zasvěcených rozborů a zajímavých informací třeba o přednostech a slabinách jednotlivých hráček, o možné taktice, jak ruské soupeřky přetlačit, dominovaly texty, kterým by více slušela zarážka "ze společnosti" než "ze sportu".

Dozvěděl jsem se například, že se v pražské hale budou prodávat Šarapovové bonbóny, že jí teniska Barbora Strýcová před mnoha lety provázela po Plzni, kolik stojí její pokoj v hotelu nebo že Lucie Šafářová jela po německé dálnici 290 kilometrů v hodině. Samozřejmě nechybí ani neustále propírané Šarapovové hekání při hře nebo dokolečka omílané, že je světovou celebritou a nejlépe vydělávající sportovkyní.

Jako by převážná část českých sportovních novinářů měla o vlastní hře, o různých variantách a finesách zakázáno psát. A když už se k tenisu dostanou, dozvěděl jsem se takové zásadní informace, jako že se Šarapovová nevzdává (hmmm...) nebo že by měl povrch haly českým hráčkám vyhovovat (tak to je snad na Pulitzerovu cenu, samozřejmě že pořadatelé v každé zemi připraví kurt vždy tak, aby co nejvíce seděl domácím).

Články o Fed Cupu v posledním týdnu znovu ukázaly na plytkost velké části české sportovní žurnalistiky. A to dokonce i v těch redakcích, které se na sport specializují. Před zahájením finále snad chyběla už jen zpráva o tom, jaké spodní prádlo nosí Šarapovová.