Angela Merkelová je sto dní německou kancléřkou; tak hrozné, jak jsem se obával, to zase není. (Možná proto, že byla tak často v zahraničí?) Britský premiér Harold McMillan kdysi řekl: „Doma je člověk pouze politik, v zahraničí je státník.“ Kancléřka si to vzala k srdci, obrátila se k světu - a ejhle, její obliba snad již výše stoupat nemůže.
Merkelová je sto dní v úřadě a zatím to vypadá na dobrý obchod - alespoň pro ni. Uvnitř velké koalice mezi CDU/CSU a SPD jsou role rozděleny velmi prakticky: Merkelová pořádá přehlídky čestných stráží, sociální demokracie dělá velký úklid. Vicekancléř a ministr práce Franz Müntefering má na krku dvacet milionů důchodců a pět milionů nezaměstnaných. Ministr financí Peer Steinbrück škrtá občanům daňové úlevy a ministryně zdravotnictví Ulla Schmidtová předpisuje pacientům zostřenou dietu.
Velká koalice musí modernizovat příliš drahý sociální stát a dělat přesně to, co občané před volbami odmítali: 63 procent jich bylo proti zrušení příspěvku na stavbu bytů a rodinných domků, 67 procent odmítalo zrušení daňového zvýhodnění práce v noci a o svátcích, 69 procent nechtělo snížení paušálních plateb za cesty do práce a 74 procent bylo proti zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu. Sociální demokrat Müntefering právě odvrátil akutní krizi penzijního pojištění; občany do důchodu prostě nepustí. Nástupní věk se zvyšuje z 65 na 67 let. Zatím.
Merkelová je sto dní v centru pozornosti a SPD si musí položit otázku, jak dlouho se ještě spokojí s rolí popelky? Když dva říkají totéž, jeden je zbytečný, řekl Winston Churchill. Navíc se voliči začínají ptát, zda by SPD neměla přívlastek „sociální“ levně přenechat levičácké „Linkspartei“, která se úspěšně stylizuje do role ochránce chudiny.
Merkelová si odbyla prvních sto (poměrně úspěšných) dní - a co dále? Nezadržitelně se blíží okamžik, kdy po návštěvě všech důležitých hlavních měst musí chtíc nechtíc přistát na hrbolatém terénu domácí politiky. Za pět neděl začnou zemské volby v Bádensku-Württembersku, Porýní-Falci a Sasku-Anhaltsku. Stínový box těchto volebních bojů zakryje skutečné problémy, díky čemuž koalice překlepe jaro. Pak zemi zachvátí fotbalová horečka - v Německu se koná mistrovství světa. Národ bude fandit a přestane myslet na politiku.
Doopravdy do tuhého půjde až po závěrečném hvizdu 9. července. Až Merkelová pogratuluje vítězi, bude stát před týmž problémem jako její předchůdce Gerhard Schröder: před pěti (spíše sedmi) miliony nezaměstnaných. A na podzim začne foukat ostrý vítr ze strnišť.
