Bouře v zemi papriky
25.09.2006 00:00
Když měl před lety někdejší americký prezident Clinton trapnou aféru s mladou stážistkou Lewinskou, domácí televize ukazovaly běžné Američany a kladly otázku: „Jak teď můžeme dávat prezidenta za vzor dětem?“ Postkomunistická střední Evropa není rozhodně oblast, kde by rodiče dávali ratolestem za vzor politiky, a pokud ano, pak spíše jako odstrašující příklad.
Zdá se ale, že i v této části světa jisté představy o morálce v politice existují. Příkladem jsou maďarské události, jež některá média s nadsázkou přirovnala k tragickému roku 1956, kdy tam sovětský voják rozdrtil pokus o demokracii. Svádí k tomu ovšem spíš půlstoleté výročí těchto událostí než co jiného. Skandál premiéra Gyurcsánye si o vstup do historie rovněž koleduje, ale úplně jinak.
V jistém smyslu se nějaký průšvih dal čekat. Sebejistý, sto devadesát centimetrů vysoký milionář, který začal v politice bojovat za zájmy chudých, si pouští - jak se u nás říká - hubu na špacír neustále. Skandál se zrodil tak, že někdo vynesl nahrávku s jeho skutečně nekonvenčním květnovým projevem k vlastním poslancům. A jak už to chodí: rozhlas pikanterie odvysílal a prostý lid se zděsil. Nešlo totiž jenom o šťavnaté výrazy (a že jich má maďarština požehnaně), ale i o pasáže, kde bývalý svazák, který pohádkově zbohatl na privatizaci, naprosto otevřeně přiznal, že před volbami vláda lhala od rána do večera.
Když případ nahlédneme v kontextu střední Evropy, jde o výjimečný případ hlavně pro otevřenost, s jakou bylo přiznání učiněno. Ferenc Gyurcsány ale není hráč druhé ligy. Když se všechno provalilo, nic nezapíral a umístil nahrávku na své internetové stránky. Ostatně obsahem jeho promluvy bylo poselství, že „takhle to už dál nejde“ a že země musí přikročit k reformám. Sebejistota, s jakou se přihlásil k poklesku, byla tak naprostá, až někteří analytici nabyli dojmu, že muselo od počátku jít o rafinovaný záměr.
Ať už to bylo jakkoli, masové protesty a pouliční řádění Gyurcsány určitě nečekal. Jeho image lidového vůdce byla podrobena zkoušce ohněm. Zachoval se podobně jako v případě minulého skandálu, kdy proniklo na veřejnost video, na kterém po vzoru britského herce v roli premiéra skotačí ve své pracovně. Teď už ale o legrácky nejde. První úlohou se stalo uklidnění situace, v čemž mu paradoxně pomohli vandalové, protože obnovení pořádku si přál v zemi papriky každý.
V jistém smyslu připomíná Gyurcsány ruského exmagnáta Chodorkovského, který otevřeně přiznal tunelování a tvrdil, že je čas začít se chovat normálně. Vzápětí skončil za mřížemi ťurmy na Sibiři. K maďarskému premiérovi bude osud vlídnější. Politická kultura je v jeho zemi přece jenom trochu jiná.
Autor: Daniel Raus
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.