Czechia je Čechie, o českém ekvivalentu nového anglického jednoslovného názvu České republiky přitom nikdo nemluví. Jedno je ale jisté, o adoraci mytické postavy Čechie z dob národního obrození Morava a Slezsko zrovna nestojí.
Anketa:
Jak se vám líbí záměr používat v zahraničí pro označení České republiky jednoslovné překlady názvu Česko, třeba v angličtině Czechia?
- Líbí. 33%
- Nelíbí. 33%
- Je mi to jedno, jsou důležitější věci. 33%
Když některý z politiků řekne A, málokdy ho napadne dodat i B. B je totiž obvykle bolestnou pravdou, kterou žádný papaláš nevyslovuje rád. A ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se zachoval stejně při prosazování pojmu Czechia, jednoslovného názvu pro Českou republiku, pod kterým chce zemi zapsat v Organizaci spojených národů (OSN). Zatím jsme totiž z pohledu světa jen Českou republikou, na rozdíl třeba od Německa, které je v OSN zapsáno jako Spolková republika Německo i jako Německo.
Jednoslovné pojmenování má svoje výhody, silou ho ale prosadit nelze. Neoficiální název Česko drhne, to už je lepší se trochu namáhat a říct Česká republika. Jak ale známo, ministr Zaorálek se zamiloval do slůvka Czechia, z něhož chce udělat jednoslovný název pro celý svět, a dost Čechů mu za nápad nadšeně tleská. Ministr však zapomněl dodat, že anglický název musí mít i českou podobu s českým pravopisným přepisem, protože přece nebudeme v novinách psát: "Czechia vítá rozhodnutí prezidenta Zemana zakázat v restauracích vegetariánská jídla."
Czechia má jediný možný překlad. Čechie. A Čechie je pojem totožný s mytickou postavou jakési české patronky, kterou ctili pražští národní obrozenci. "Čechie je nám symbolem naší vlasti v podobě vznešené ženské postavy žehnající národu," zní jeden z výkladů z dob, kdy chtěl být Čechií každý sportovní klub v Čechách (podnes máme Čechii Karlín) a nápis Čechie visel nad bezpočtem restaurací nebo hotelů. A když bylo třeba, napsali obrozenci i nějakou tu báseň o věrnosti Čechie k rakouské monarchii, tuhle jsem našel v knize Kvítí z vlastí luhů s podtitulem Vínek veršů k padesátému výročí nastoupení na trůn Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I.: Ó trvejte spolu/ vždy, v radosti, bolu,/ i v rozkoši, v strasti/ i v smutku i v slasti,/ ó drahá vlasti Čechie,/ ty perlo matky Austrie."
Ministr Zaorálek pochází stejně jako autor téhle poznámky z Ostravy, která leží na pomezí Moravy a Slezska a nikdy neměla žádnou restauraci ani fotbalový klub s názvem Čechie. Maximálně pár místních vlastnilo oblíbenou motorku značky Čechie, které se vyráběly v severočeské Krásné Lípě a Němci včetně těch ostravských znali tento stroj pod názvem Böhmerland. Zaorálek teď sice popřel svoje kořeny a horuje za Čechii, v jeho rodišti s ním ale tento omyl sdílí málokdo, snad kromě několika stranických patolízalů z řad ostravské ČSSD.
Jednoslovný název pro Českou republiku je však protimluv, neboť preambule ústavy hovoří o občanech České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a o věrnosti dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české. Přijatelné jednoslovné pojmenování je asi nemožné, tři historické země někdejší Koruny české ale určitě nemůže reprezentovat mýtická postava Čechie, jež je pro Moravu a Slezsko prázdným slovem. Tahle ženská postava žehnající českému národu ať tedy nadále zůstane jen reálií z doby národního obrození a předmětem výzkumu historiků Národního muzea, jehož vchod jedna velká socha Čechie také bedlivě hlídá. Čechie patří do Práglu, Praha nechť ji ale necpe do světa a do OSN.
