Co je to redaktor, obdržela Čeština na skřipci nedávno dotaz od příslušníka mladé generace. Odpověď „píše to do novin“ zjevně zklamala očekávání, že to má velká kola a jezdí to po poli. Kdyby to chtělo být tak jednoduché. Z jazykové logiky věci by mělo vyplývat, že redaktor by měl redigovat (z latinského redigere = předělat, zahnat zpět). V dnešním Česku je však redaktorem každý, kdo je zaměstnán ve sdělovacích prostředcích za účelem vytváření toku písmenek či zvuků. Dokonce i Čeština na skřipci má napsáno na služebních vizitkách, že je redaktorem, aniž cokoli komu opravuje.
Redaktor zní lépe než pisálek, budiž. Jak ale tedy pojmenovat toho, kdo po něm písmenka opraví do slušné podoby? K řešení problému si čeština po roce 1989 vzala na pomoc angličtinu a převzala výraz editor. Naneštěstí jeho nejpřesnějším překladem do češtiny je právě redaktor, nebo dokonce zhusta šéfredaktor; pro zmatení pojmů je editor v pozdní latině vydavatelem.
Najme-li vás někdo, abyste psali do novin, budete tím pádem redaktorem, ovšem redigovat po vás bude editor. Poté se váš text dostane do jazykové redakce, kde ovšem též nesedí redaktor, nýbrž korektor (někde dokonce lektor). Napíšete-li tedy ve svém článku „paroubek je milý pán“, korektor (který je redaktorem, ale neříká se mu tak) vám opraví malé „p“ na velké, zatímco editor (ten, jenž dělá práci redaktora, což jste ovšem vy, takže je nutno jej nazývat jinak) vám opraví věcnou chybu. Na šéfredaktorovi, jehož funkce se anglicky řekne editor-in-chief (což je ale něco úplně jiného než český šéfeditor - ten velí editorům, což sice jsou redaktoři, ale to je jedno), pak je, jestli vás chce skutečně zaměstnávat. A pak se divte, že noviny jsou takové, jaké jsou.
