Očima Marka Přibila
Dobeš, již téměř vyhynulý druh

Sportovní dinosaurus Josef Dobeš řeší problém. Jeho politická kariéra může doznat změn, tedy konce. A brzkého.

Přitom to vypadalo tak nadějně. Exministr školství, jenž se s Věcmi veřejnými zle rozkmotřil, zázračně ožil. Naráz z něj byl guru pro sport, slibující obcím nová hřiště a fotbalistům z okresního přeboru příspěvky.

Dařit se mu začalo přesně od chvíle, kdy od Nečasova kabinetu obdržel 800 milionů na podporu sportu - dáreček za to, že nenechal vládu ve štychu při listopadovém hlasování o úsporném balíčku; s ním kabinet spojil důvěru a "posichroval" si ji právě Dobešovým hlasem.

Stamiliony nezařazený poslanec samozřejmě na ruku nedostal. Přesto v dopisech okamžitě vysvětloval regionálním sportovním klubům klíč k jejich přerozdělování, jejž prý svému nástupci ve funkci, ministru Petru Fialovi, poradil, jakkoli se Fiala od této "dobešárny" distancoval. 

Zároveň přikládal i přihlášku do svého Hnutí pro sport, což překvapivě fungovalo. Členská základna rostla raketově, poslanec si mnul ruce a už si myslel na příští parlamentní volby. Starostům dával najevo, že odteď to bude on, kdo zařídí nové ribstole, kruhy či žíněnky, a občany tím nabádal, ať si na to vzpomenou. Nato svoji "stranu" dokonce přejmenoval na Hnutí pro sport a zdraví.  Chybí tak už jen přidat "pro prorůstovou ekonomiku, výživu, vyšší porodnost, proti korupci, zneužívání tajných služeb, policie" a tak dále.

Jistě, Dobeš se střetl i s kritikou. Podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala takovéto pokusy ohrožují celý sport. Jeho jakoukoli politizaci totiž olympijská charta vylučuje. Ale přesto poslanci všecičko procházelo a vycházelo. Až doteď.

Dobeš (jehož už vláda nepotřebuje) proto Kejvala opět oslovuje. "Pane předsedo, podařilo se mi prosadit navýšení rozpočtu pro sport o 800 milionů korun. Tyto peníze tedy mají jít na činnost dětí - na pronájem tělocvičen či hal, na kvalitní trenéry," připomíná své zásluhy, aby vzápětí zahořekoval, že je konec dubna a klubům či jednotám peníze dosud nedošly a že se dokonce kuloárně hovoří o snaze jim je neposlat vůbec.

Dobeš prostě Kejvala žádá, "ať se svojí autoritou zasadí o to, aby mládež o tyto finance nepřišla". To by bylo na jednu stranu chvályhodné, nebýt maličkosti, že Dobeš namísto sportu bojuje o samotné přežité svého druhu  - o vlastní politickou kariéru. Nebude-li 800 milionů, nebudou zásluhy, nebude vliv. Nebude Dobeš.

Ano, sice tyto peníze opravdu vyhandloval a spojil s nimi v duchu vlastní dobrou budocnost v poslanecké lavici v nadcházejícím období, pouze jen úplně nedomyslel, že o nich nemá co rozhodovat, natož posílat nějaké klíče k jejich přerozdělení. O tyto prostředky byla navýšena příslušná kapitola ministerstva školství. To teď musí jednat jako ústřední orgán státní správy, nikoli Dobeš. A jednat by mělo (stejně jako by mělo nést odpovědnost), ba i jednat a přerozdělovat musí, protože mladí čeští sportovci a sport vůbec si podporu zaslouží. Velkou.

Dobeš jen "splnil" svoji poslaneckou povinnost vůči těm sportovcům, kteří mu třeba dali hlas. To je ale všechno a víc než měsíční mzda a náhrady, které dostává, mu za to nepřináleží.