Očima Martina Hekrdly
Došlo uhlí, došla pára
25.06.2012 09:15 Glosa
Možná je to divné, ale vydání Vlasty Parkanové policii nebo státního majetku církvím neovlivní tolik běžný život Čechů, jak se to někdy jeví. Náš život vymezí sousední Německo a suchá čísla tamního HDP. Čísla nikoho nebaví. Uznávám, že let bývalé ministryně obrany na Petrovy kameny, jak ho evokoval ministr financí Kalousek, je mnohem zajímavější. Ječela při tom? Zajímavý je korpulentní arcibiskup státem zbídačelé a placené církve, jenž v sociálních pouličních protestech proti vládě spatřil hrozbu lůzovlády, "ochlokracie". Stydí se někdy?
Řeči se vedou, majetek rozdává a ani hanba už nikoho nefackuje. Přesto však tyto formy upadlosti nenastaví základní parametry našeho žití v nejbližším budoucnu. Německo bude rozhodující.
Nudná čísla vynechám. I bez nich je jasné, že Česko vsadilo na export do Německa - a přes Německo do třetích zemí - takřka všechno. I dobrou pověst nejlepšího ministra financí Mléčné dráhy. Ten totiž dočista zapomíná, že ekonomika "tažená exportem" nemůže bez katastrofy odhlédnout od domácí poptávky a zcela ji zničit.
Jako jakýsi záložní "hospodářský dvorek" Německa jsme zatím "jen" stagnovali díky tomu, že hned vedle radostně funěla exportní "německá lokomotiva". Kalouska pravidelně chytal růstový fantas.
Ze Spolkové republiky se stala i naše pojišťovna; Česká národní banka pohotově vyměnila ještě nedávné prvenství amerických aktiv za aktiva německá (v dluhovém "olivovníkovém pásu" Evropy už skoro nic nedrží).
Berlín je i náš ideový vzor - chceme také ústavně zakotvit "zlaté pravidlo" vyrovnaného rozpočtu a cítíme se - ujišťuje premiér Nečas - jako "stínoví signatáři" zpřísněného paktu stability. Ten Česká republika - z důvodů nacionálního zápalu ODS i nutného ohlupování obyvatelstva - zatím nepodepsala, a to k podivné nelibosti sociální demokracie, která je faktickým "stínovým signatářem" téhož paktu. Proč, nikdo pořádně neví. Buď je tak "proevropská," že si na špičku nosu nevidí, anebo její vedení již dříve šmahem postihla klíšťová encefalitida. Čas ukáže.
Stání mezi poli
Už ukazuje. Aspoň pokud jde o Německo, kde opoziční SPD rovněž odkývla surový rozpočtový europakt (výměnou za takzvanou Tobinovu daň na spekulační "rychlý kapitál"). Kanárkem v dole se stal právě jeden z nejznámější spekulantů John Paulson. Není to žádné ořezávátko. Těsně před finanční krizí se vyznamenal sázkami proti americkému hypotečnímu trhu a z tohoto počátku celosvětového neštěstí shrábl šestiprocentní čistý zisk. Nedávno - v polovině dubna - ohlásil, že sází proti německým obligacím, protože problémy eurozóny se budou dále stupňovat a celá ta slavná Evropa půjde do kopru.
Je to tady. Nejprve vyšlo najevo, že německá průmyslová výroba mezi březnem a dubnem poklesla mnohem víc, než na slovo vzatí experti čekali. A že celá německá ekonomika - hlásaly titulky - "ztrácí dech". Psalo se rovněž o "ztracené imunitě" Spolkové republiky vůči dluhové krizi v eurozóně.
Někteří ještě zdůrazňovali, že o nic nejde, poněvadž německý kapitál se bude realizovat díky Asii a zvýšené domácí poptávce v SRN. Nejdůležitější je zde to, co nebylo nazváno jménem: za prvé, Asii zpomaluje, zvláště Čína a Indie. Za druhé, zvýšenou domácí poptávku si Němci také poctivě vystávkovali. A konečně za třetí: Berlín vyvážel do Evropy třetinu svých produktů a toto odbytiště je v rozvalu.
V těchto dnech už je to jasné. Evropská poptávka přidušená krizí a německou ekonomickou strategií, která krizi prohlubuje, se vrací jako bumerang zpátky do Německa. "Největší ekonomika Evropy přestala růst," psalo se v pátek v ekonomických rubrikách.
"Došlo uhlí, došla pára," mohli bychom si zazpívat s Plíhalem (a dělit se - další verš - "o cigára"). Budeme muset, i když v tom vlaku, co zůstal stát mezi poli (až srdce bolí), sedíme hned za mašinfírou.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.