Středečník Davida Jareše
Evropa popírá samu sebe a pak se diví

Evropu čekají za necelý měsíc volby do Evropského parlamentu.  Průzkumy naznačují, že k nim skoro nikdo nepřijde. Proč?  Protože rekordní množství Evropanů unii nerozumí a nevěří jí.

Důvodů rozčarování z evropské integrace je mnoho, kde udělali soudruzi z Bruselu chybu? Těch bylo asi dost a dost. Jedním ze zásadních je, že architekti evropské integrace dopustili, aby se z Bruselu místo respektovaného centra stalo synonymum pro úřednickou buzeraci.

Jeden malý příklad. České radnice poplašila žádost z antimonopolního úřadu, která po nich chce, aby vyčíslily, jakým způsobem financují sociální služby. Dopis je to milý, vstřícný a dokonce nabízející pomoc, jak tak učinit bez zbytečných chyb. Pražské městské části se ovšem lekly jiné věci - že finance, které posílají na domovy důchodců nebo jesle, budou považovány za nedovolenou veřejnou podporu. Takže by peníze musely vrátit a zaplatit pokutu.

Nedovolená podpora

Podle článku 107 Lisabonské smlouvy totiž veřejná podpora má čtyři znaky: podpora z veřejných prostředků, (možnost) narušení hospodářské soutěže, zvýhodnění podniku nebo určitého odvětví výroby či  ovlivnění  obchodu mezi členskými státy EU. Podnik může být v tomto případě cokoliv. Takže v extrémním případě může být skutečně radnice popotahována za to, že platí vlastní domov důchodců a narušuje tím hospodářskou soutěž - vždyť tím znevýhodňuje poskytovatele sociálních služeb třeba z portugalského Porta nebo řecké Soluně!

A do veřejné podpory spadá leccos. Granty a dotace, úvěry a zvýhodněné půjčky, garance a záruky, kapitálové injekce, slevy na dani, prominutí poplatků a veřejných plateb, zvýhodněný prodej pozemků a podniků, zvýhodnění exportu, preferenční tarify za dodávky energií, poskytování poradenské podpory, atd., atd.

Takže když radnice nabídne své prostory pro nějakou akci - je to veřejná podpora.  Když zafinancuje výhodný penzion pro seniory nebo jesle - zase veřejná podpora. V podstatě se to dá naroubovat na cokoliv, co mnoho radnic dělá. "ÚMČ Praha 4 nesouhlasí s tímto výkladem a považuje ho za aprílový žert. Použitá logika naprosto zpochybňuje i další služby, které úřad zajišťuje, jako základní či mateřské školy nebo jesle. Ty také zřizují soukromé společnosti a mohl by tedy být použit obdobný výklad. Přesun z přímého financování například do grantových řízení by podle nás byl navíc výrazně méně transparentní," reagoval tajemník radnice Prahy 4 Lanny Dudra, když se TÝDEN ptal jednotlivých radnic, jak se s tímto problémem hodlají vypořádat.

Přitažené za vlasy? Možná. Dokonce i EU počítá s výjimkami. Ovšem musí je schválit Evropská komise nebo musí jít o záležitost do 200 tisíc eur ročně, což i na české podmínky moc není. Vzhledem k velmi volnému znění v evropských smlouvách a mnohdy kreativnímu výkladu evropského práva ze strany českých úředníků je obava radnic pochopitelná.

Kam nemá Brusel strkat nos

Proč kvůli důchoďáku nebo galerii má radnice psát do Bruselu, proč to vůbec Evropská komise chce řešit? Nechápe to politik, těžko to pochopí volič.

Školy od Baltu po Středozemní moře dětem vtloukají do hlav, že jedním z principů evropské integrace je princip tzv. subsidiarity. "Činnost Společenství nepřekročí rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů této smlouvy. Společenství tedy budou vyvíjet svoji činnost tehdy a jen tehdy, pokud cílů nemůže být dosaženo uspokojivě samotnými členskými státy a může jich být lépe dosaženo pouze Společenstvími," stojí v zakládajících smlouvách. Přeloženo: Co lze vyřešit v rámci národních států, do toho Brusel nemá strkat nos.

Obránce EU bude tvrdit, že jde o nadnárodní otázku ochrany volné soutěže a konkurence. Liberál by zatleskal, ale když vidí, kolik je kolem toho papírování, tak by spíš plakal.

Zákon o hlavním městě Praze městským částem mezi jejich působnost přiznává mimo jiné "zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, ...sociální služby, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu, základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly vyplývající z funkce jejich zakladatele a zřizovatele". Co je na tom panevropského?

Ať volně rozhodne volič a vykolíkuje komunálním politikům hřiště, ve kterém se o zmíněné oblasti budou starat. Praha si s bruselskou byrokracií v nejhorším poradí, proč ale nutit okresní město ze svého už tak omezeného rozpočtu platit experty na evropská pravidla, aby se dozvěděli, jestli mohou platit jesle z městských peněz?

Kdyby jen pravidla veřejné podpory, ta nakonec v ekonomice mají svůj smysl, pokud se neaplikují tak absurdně, jak je naznačeno výše. Ale desetitisíce norem, které Brusel dokáže chrlit, těžko voliče přesvědčí, že se jedná o váženou autoritu. Je to jak kdyby stavba evropského domu začala  místo od základů a nosných zdí nákupem deček a záclon, které zakrývají ne zcela stabilní chatrč.

Možná by to chtělo nové architekty a stavbaře, ovšem asi až za pět let, na současných kandidátkách jsou samí designéři závěsů. Snad do té doby Evropa nespadne.

O problematice přímého financování příspěvkových organizací si můžete více přečíst v  nejnovějším vydání časopisu TÝDEN, které vyšlo v pondělí  5. května.