Balkánské dobyvatelské výboje Martina Romana, šéfa kolosu ČEZ, dopadají rozporuplně. Turecko nedávno označil za „zemi zaslíbenou" a jal se tam bojovat o distribuční sítě.
V bitvě o Sakaryu dnes uspěl - v konsorciu s tureckým partnerem ji ČEZ získal za lehce přes devět miliard korun. Pohořel ale v důležitějším střetu o síť Bedas, již mu rakousko-turecký soupeř vyfoukl za nějakých 18,5 miliardy korun.
ČEZ neslavně bojuje v Rumunsku, kde mu za elektřinu neplatí tamější železniční dráhy, a naráží i v Bulharsku - tam mu hází klacky pod nohy regulační úřad. Roman je protřelou štikou polostátních vod - vypadá to ale, že jen těch českých.
Ve stejný den, kdy ČEZ koupil nekoupil turecké sítě, zatkla tamější policie 24 lidí, včetně dvou bývalých generálů, již jsou podezřelí z napojení na skupinu, která má chystat státní převrat. Ve vazbě skončil i šéf ankarské Obchodní komory.
Pučisté se obávají, že premiér Recep Erdogan hodlá demontovat sekulární atatürkovský stát a vydat se vstříc Íránu. Akcie na tureckých burzách zlevnily nejvíce od března, investoři se bojí politického rizika.
Sečteno, podtrženo, Turecko je „zemí zaslíbenou" - obří trh skýtá slibný růstový potenciál -, ale jen za jistých podmínek. A ty nyní splněny nejsou. Tureckem dle některých zasvěcených koluje nálada ne nepodobná té íránské před svržením šáha během „islámské revoluce" roku 1979.
Zatímco Bulharsko a Rumunsko jsou již členy Evropské unie - a přesto v nich má ČEZ patálie -, Turecko může padnout do náruče mnohem silněji proislámsky orientovaných vůdců.
Pak bude patrně nelépe mít v „zemi zaslíbené" co nejméně rozjetých kšeftů - Romanův neúspěch v bitvě o distribuční sítě tak může být nakonec úspěchem a naopak.
ČTĚTE TAKÉ: ČEZ v Turecku: výhry i prohry
Foto: archiv Týdne
