Očima Miroslava Koreckého
Hegerovy jídeláky věstí pořádně šílený rok 2013

Vítejte v novém roce, který jako už tradičně v éře pravicové vlády začíná zvýšením daní. A kdyby jen to: čeká nás rok energetických štítků, pěších alimentů, nejasných sKaret či záhadně spočítaných církevních restitucí. A pozor, při chuti je i největší Nečasův sociální inženýr, Leoš Heger.

Jako by nám ani nevládla pravicová vláda, která se, kudy chodí, zaklíná liberalismem, svobodným trhem, úsporami a minimalizací státní byrokracie. Jakpak se s těmito idejemi slučuje třeba odkývaná europitomost v podobě energetických štítků na domech, které vstoupily od ledna v platnost a prodraží každou transakci s nemovitostmi o několik tisíc?

Jak mohla pravicová vláda a sněmovní většina přistoupit na úlet ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (dej mu pánbůh věčnou slávu v neškodné funkci místopředsedy sněmovny), který rovněž od ledna zavádí možnost odebrat řidičský průkaz těm, kdo neplatí alimenty? Naštěstí premiér Nečas vykopl Pospíšila z kabinetu dříve, než se stihl zamyslet ještě jednou a prosadit, aby se nezodpovědným otcům (matkám) odebíraly i průkazky do knihovny, legitimace na MHD a golfistům navíc ještě zelená karta.

A jak mohla jakákoliv svéprávná pravicová vláda sama navrhnout milionářskou daň, tedy přesněji řečeno speciální daňovou přirážku pro bohaté?

Sobotka, Heger, Filip

Je-li toto všechno pravicovost a liberalismus, pak s překvapením seznávám, že jsem asi levičák jako řemen. Levice se totiž za svůj státní dirigismus, sociální inženýrství, buzeraci slušných občanů a šikanu bohatých alespoň nestydí, naopak je pragmaticky hlásá. A větší - levicová - část národa jí za to vestoje tleská.

Proč si mezi Bohuslava Sobotku a Vojtěcha Filipa nestoupne třeba takový Leoš Heger, je velkou záhadou. Oč více se ministr zdravotnictví zaštiťuje průkazkou člena vedení (prý) konzervativní TOP 09, o to více se profiluje jako kovaný sociální inženýr. Pomiňme teď plošnou prohibici nebo zvyšování zdravotního pojištění, veřejnost zná ministra Hegera hlavně jako antinikotinového exorcistu, v čemž mu sekunduje další dirigista s průkazkou pravicové strany, poslanec ODS Boris Šťastný.

Ale tažení za plošný zákaz kouření asi není nejšílenější ministrův nápad, ten si schoval až na sklonek svého působení v úřadu.

Vole, jednu malinovku

Na tento rok avizovalo Hegerovo ministerstvo samotnou esenci sociálního inženýrství. Už v lednu chce ministr prosadit ve vládě zákon, podle něhož by na jídelním či nápojovém lístku v každé restauraci musel být nejlevnější nápoj vždy nealkoholický.

Uvažování ministrovo je až dětsky prostinké: nemajetní teenageři podle jeho názoru dnes pijí alkohol hlavně proto, že je - zejména pivo - často levnější než nealko. Když ale bude v hospodě nejlevnější malinovka, budou výrostci rádi machrovat při malinovce. Ach jo, byl vůbec ministr Heger někdy mladý? Asi ne.

Pomiňme, že samotný princip návrhu je věcně úplně pomýlený. Ale nejhorší je, že by stát vnutil soukromým restauratérům ceny, za které mají prodávat své zboží. Respektive by jim přikázal buď zdražit pivo, anebo zlevnit malinovku (sodovku, colu, kofolu...). Existuje snad větší představitelné znásilnění trhu? Co je ministrovi po tom, zda chce soukromý podnikatel prodávat vědro francouzského koňaku za búra?

Ministr Heger opakovaně předvádí, že do pravicové vlády nepatří a ideově se potácí kdesi mezi Lidovým domem a sekretariátem ÚV KSČM. Petr Nečas by měl stejně jako v případě exministra Pospíšila předejít situaci, kdy nám Heger brzy naordinuje, aby v hospodách byl vždy steak z lososa levnější než nezdravý smažák s tatarkou.