Nikdy nepište nic na sociální sítě okolo třetí hodiny ráno, prohlásil budoucí americký prezident Donald Trump, když se jej v jedné z anket ptali, zda nemá nějaké doporučení ohledně toho, jak dělat předvolební kampaň. Je to dobrá rada. Všichni totiž moc dobře víme, že obzvláště v některé dny vypadá svět nad ránem úplně jinak než o několik hodin později.
Ale i když mohou člověka noční vzkazy přivést do maléru, nějaké výhody přesto mají. Třeba o nás celkem bezpečně prozradí věci, které jinak tajíme. Mohou toho za nás také hodně vyřešit. To v momentě, kdy si váš vzkaz přečte někdo, kdo jej pochopí buď jinak, nebo právě přesně tak, jak má. A je spravedlivé na tomto místě varovat, že druhá varianta se stává opravdu jen výjimečně.
Sociální sítě fungují v řadě věcí jinak než ostatní média. Jedno však mají společné - formují nás. Řada výzkumů již potvrdila, že nejenže přejímáme slovník našich oblíbených médií, ale do jisté míry podle nich i upravujeme svůj styl uvažování. Zatímco v případě mluveného projevu to je někdy celkem zábava, s naším chováním je to horší. Ostatně vzpomeňte si, že třeba za socialismu se realizovalo. Výjimkou nebylo ani to, že komentátor nechal fotbalový tým realizovat gól. Dnes jsme o kus dál a máme projekt. Projektem je dnes úplně všechno - od grantu EU až po zplození dítěte.
Změny v chování, které v nás média vyvolávají, jsou však zásadnější. A to především proto, že nám trvá daleko déle, než se jich zbavíme. Zhruba před dvaceti lety zachvátila Ameriku vlna hyperkorektnosti. Tedy modelu, kdy se snažíte odstranit ze svého vyjadřování cokoli, co by mohlo někoho urazit (často bez ohledu na to, zda jej to opravdu uráží). Na začátku ten nápad vypadal dobře. Jenomže stejně jako v jiných případech i zde platí, že nic se nemá přehánět.
Nyní se s tím musejí vyrovnat feministky a některá puritánská média. Ta se mohla z Trumpových sexistických hlášek na sociálních sítích pominout. Jenomže nyní uvažují nad tím, kde se stala chyba, když si většina Američanek ve volbách vybrala Trumpa, a ne hyperkorektní Hillary. Spravedlivé je ale také poznamenat, že ne všichni fobii hyperkorektnosti podlehli. Tak třeba v seriálu Simpsonovi si z tohoto modelu chování dělají legraci a starý Homer k tomu všemu pije pivo. Mimochodem stejné, jehož propagace nyní živí syna bývalého premiéra Petra Nečase.
Ke čtení je toho ovšem v aktuálním vydání tištěného TÝDNE daleko více. Za pozornost stojí nejen hlavní téma o falšování (nebo spíše idealizaci) dějin, ale i řada dalších materiálů.
Autor je ředitel redakce časopisu TÝDEN.
