Bafuňář je tvor zrozený ve fotbale. Vyznačuje se především tím, že fotbal nikdy nehrál, což v jeho případě ovšem vůbec nevadí, protože má funkci a politické konexe.
Díky funkci rozumí všemu a všechno také může řídit. Bafuňář pak může být i úplně pitomý a dopouštět se korupce či všech smrtelných hříchů najednou. Může si to dovolit - pro zákon je díky nákaze bafunitidy neviditelný a beztrestný. Český fotbal praskl a bafuňářství se z něj jako otrava rozneslo do všech stran tak rychle, že dnes už můžeme hovořit o tom, že bafuňáři začali Českou republiku úspěšně okupovat.
Policie, vybavená jako nikdy dříve, nevidí a neslyší, když se z davu Prahou pochodujících ožralců, jinak bafuňáři hýčkaných „fanoušků", po minuty ozývá do televizních kamer ze zákona trestné skandování „Jude Slavia!". Bafunitidou nakažení zákonodárci a financové utrácejí každou sezonu desítky milionů z kapes daňových poplatníků na nesmyslné zásahy policie při „rizikových utkáních", místo aby zavřeli na pár zápasů stadiony, jejichž komerční vlastníci odmítají investovat a zajistit ve svém podniku při produkci veřejný pořádek a bezpečnost, jak jim ukládá zákon.
Bafuňářství jako první těžce zasáhlo českou politiku a skrze ni se nákaza rychle rozšířila do celé společnosti. Kde jaká funkce, tam bafuňář. Mediální rady, správní rady podniků se státní účastí - to je, mimochodem, asi nejlukrativnější bafuňářství vůbec - náměstkovské pozice na ministerstvech, a teď už i státní zastupitelství. To by za normálních okolností mělo být vůči bafuňářství zcela imunní a mělo by v organismu společnosti nákaze lehce bránit. Vzdělání a prestiž práva by měly stačit.
To, co v pondělí předvedla bafuňářská špička státního zastupitelství před pražským městským soudem, dokazuje nad jakoukoli pochybnost, že okupace je prakticky dokončena. A kolem tancují novináři bez paměti, kteří aktuálně poreferují třeba o výrocích bývalé nejvyšší státní zástupkyně a dnešní političky Marie Benešové, rozhněvané nad zasahováním politiky do nezávislosti státních zástupců, aniž jí připomenou, že se v roce 2003 sama veřejně chlubila, že koordinuje postup proti občanovi, který si dovolil zažalovat stát, s ministrem vnitra a jedním z nejvyšších šéfů policie. Za ní dobře, dnes špatně. Rozume, sbohem. Ať žijí bafuňáři práva!
Foto: Petra Mášová
