Jiří Peňás: Pád kočky

Není nutné plýtvat řádky na Čunka, hájit Mládka, ironizovat Baroše ani se snažit podpořit větší financování kultury. Navrhuji, že bychom si pověděli o tom, co se stane, když kočka spadne z mrakodrapu – nebo stačí z našeho běžného paneláku. Zkrátka, když ji někdo vyhodí, neboť samy kočky neskákají, mohou však neopatrně našlápnout na parapet a uklouznout. Též se mohou leknout. Prostě uklouznou a letí.

Američtí veterináři zkoumali kočky, které k nim byly na kliniku přivezeny po pádu, ať už živé nebo mrtvé. Zjistili, že kritické je sedmé patro, od něho nahoru se zvyšuje pravděpodobnost přežití. Kdybychom si představili, že bychom jako sadisti hodili kočku z letadla, má větší pravděpodobnost, že se jí nic nestane, než když spadne z poschodí šestého, kdy se většinou při pádu udeří na čumák, což je nepříjemné pro každého. Důležité totiž je, v jaké fázi pádu přichází náraz. Představme si, nemusíme to ani zkoušet, že padáme. Nejdříve se řítíme, přičemž rychlost se zvyšuje. Kočka je nejprve vyděšená a celá ztuhne. Tím se ovšem zmenšuje možnost, že se na konci pěkně odpruží na svých pověstných končetinách. Místo toho břinkne hlavou o beton a je po ní nebo si vyrazí zuby. Je proto lepší, když padá delší dobu a celá se pěkně uvolní. V určitou chvíli se kočka hezky obrátí tak, aby směřovala tlapkami dolů, a začíná krájet vzduch volným pádem. Rychlost se už nezvyšuje, což je jakási záležitost z fyziky, která mi není dost jasná, když přece působí zemská gravitace. Ale je to tak. Na rozdíl od člověka, kterému to není nic platné, má kočka výhodný poměr povrchu těla ku hmotnosti. Odpor vzduchu je větší, čím větší je povrch a menší hmotnost. Kočka padá rychlostí sto kilometrů za hodinu, člověk dvakrát rychleji. Kočka má šanci to přežít, člověk výjimečně. Ještě lépe je na tom myš a úplně nejlépe chroust či mravenec, který se nemusí bát žádné výšky. Ať spadne hmyz odkudkoli, vždy přežije, a když se řekne „sletěl jak brouk“, neznamená to, že je s ním konec. Pro kočku je tedy vhodnější, když upadne z Eiffelovky než třeba z petřínské rozhledny. Nejhorší je, když spadne doprostřed rybníka, protože neumí moc plavat a volný pád jí není k ničemu.  

Co z toho plyne pro Jiřího Čunka, těžko říct. Řekl bych, že nic, pokud není kocour, což asi není. Člověk je svými proporcemi podobný spíše vepři. Tomu ale někdy narostou během pádu křídla.