Od října do března

21. 4. 2017 06:05
Česko-Slovenská republika (1938) - reklamní mapa továrny Kolínské cikorky.
Česko-Slovenská republika (1938) - reklamní mapa továrny Kolínské cikorky.

Období takzvané druhé republiky je pro český národ z celého dvacátého století možná nejpoučnější. S výkladem onoho kratičkého historického úseku však stále nejsme hotovi - a možná ani nikdy nebudeme. Dobře to vědí i autoři sborníku studií nazvaného Druhá republika: 167 obyčejných dnů / Politické a mediální klima a jeho reflexe. Editory paperbacku o 198 stranách (Nakladatelství Karolinum) jsou univerzitní pedagogové Jan Jirák, Petr Bednařík a Barbara Köpplová.

V úvodním slově pan Jirák opakuje, co by čtenáři sborníku snad mohli vědět ze školy, totiž že na konci září 1938 "byl zástupci Německa, Itálie, Francie a Velké Británie podepsán diktát zvaný mnichovská dohoda postupující pohraničí českých zemí Německu", že v polovině března 1939 "zbývající, okleštěné území obsadila německá armáda" a že poezie z té doby je "v některých případech (...) nadčasová". Přece jen však dospívá ke sdělení, že daný sborník se "snaží alespoň naznačit, které problémy a otázky mediálního provozu a veřejného života druhé republiky byly určující a významnou měrou se podílely na utváření dobového politického, kulturního a mediálního klimatu". "Publikace" (...) je podle pana Jiráka "výsledkem práce týmu, jehož práci (...) zaštítily a podpořily dvě spolupracující instituce". Výsledkem práce týmu, jehož práci...? Ano, právě tak: výsledkem práce týmu, jehož práci... Inu. Na podzim roku 2015 se v Praze konal dvoudenní seminář a při něm se zrodila "koncepce předkládané publikace".

Jak patrno, pan Jirák si oblíbil slovo "publikace", respektive sousloví "předkládaná publikace": na str. 7, kde jeho studie začíná, čteme o "této publikaci", na s. 8 o jednom "z hlavních cílů předkládané publikace", vzápětí cosi o "době přípravy této publikace" i o autorech "předkládané publikace". A na téže straně ještě jedna "Publikace" na začátku věty. V té chvíli musí čtenář se slabším žaludkem sborník odložit. Na dalších stranách je to dějepis, avšak ani závěrečných třináct řádků Jirákovy studie (nazvaných O knize) se bez toho úžasného slova neobejde, ve čtyřech větách straší třikrát (slovo "tým", pro pisatele rovněž nezbytné, taky třikrát): "Publikace Druhá republika...", "Na základě výsledků semináře byla vytvořena koncepce předkládané publikace. Přímým vkladem semináře do publikace je..." Skoro jako "výsledkem práce týmu, jehož práci". Ale nebuďme malicherní a zalistujme v tom svazku.

Zamyšlení Roberta Kvačka se jistě dobře poslouchalo na konferenci "19. října 2015 v Goethe-Institutu Praha", pro potřeby sborníku však mělo být propracováno - i stylisticky. Jan Gebhart nazval svůj příspěvek Od demokracie k totalitě - proměny politické scény a veřejného života druhé republiky. To německý historik Detlef Brandes je v detailech objevnější: jeho studie (Dva nesourodé světy. Němci za druhé, Česko-Slovenské republiky 1938-1939) například konstatuje, opírajíc se o zprávu ministerstva vnitra ze 7. 3. 1939, že za druhé republiky tu neexistovala "snad žádná akce etnických Němců, při níž by chyběla výzdoba prapory s hákovými kříži a kde by, jak žádaly předpisy, byla aspoň doplňkově československá trikolora". Zato dvojportrét Jiřího Pernese (Emanuel Moravec a Ferdinand Peroutka - dva bojovníci proti Mnichovu ve dnech druhé republiky) nic překvapivého nepřináší, a navíc v titulu poněkud publicisticky nadsazuje.

"Začátek konce německých vydavatelství v českých zemích v období druhé republiky" analyzuje Barbara Köpplová; podle ní zánik německého "tisku v Čechách se běžně spojuje s koncem druhé světové války", přitom jej však "poněkud paradoxně (...) předznamenala mnichovská dohoda a období tzv. druhé republiky". "Kinematografii v období druhé republiky" věnuje pozornost Petr Bednařík, zaměřující se na novou filmovou produkci (Cech panen Kutnohorských, U pokladny stál...) a připomínající i zákaz promítání snímků již hotových (Bílá nemoc, Hej, rup, Svět patří nám, Golem (Francie) či "Rotschildové" (USA, míněn jistě film Rothschildové, v originále The House of Rothschild).

Krátký, avšak hutný je příspěvek Františka Hrdličky Druhá republika a rozhlas. "Činnost Syndikátu československých novinářů v období druhé republiky" rekonstruuje Jan Cebe. Informace o tom, že českoslovenští novináři získali "z fondu londýnského starosty v úhrnu částku 858 000 korun", bude pro většinu čtenářů nová. Studie Pavla Suka Druhá republika na stránkách českých populárních týdeníků se opírá o poctivé rešerše, slušel by jí obrazový doprovod.

Sborník uzavírají dva texty: 1) práce Pavla Večeři Ke studiu druhorepublikového mediálního diskursu: Jak (ne)vyjít s Hitlerovým Německem, 2) sestřih besedy u kulatého stolu z 20. 10. 2015 (Marie Šedivá Koldinská, Jan Gebhart, Petr Bednařík, Pavel Zeman - o něm na rozdíl od ostatních nikde ani slovo).

Takže? Ale ano, i navzdory nespolehlivému jmennému rejstříku dobré. Pro studenty historie? Ne, spíše pro lidi se zájmem o ni.

Autor: Jaromír SlomekFoto: archiv

Další čtení

Už je rozhodnuto... (ilustrační foto)

Proč si papež vybral jméno Lev? Ke komu se asi přihlásí, hádají církevní historici

Zahraničí
9. 5. 2025
Pietní místo před hotelem Thermal v Karlových Varech

Ve Varech chtějí přejmenovat ulici po Bartoškovi. Už by nebyla Moskevská

Domácí
9. 5. 2025
Robert Fico po příletu do Moskvy

Slovensko se bouří. Fica chtějí za návštěvu Moskvy obvinit z vlastizrady

Zahraničí
9. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ