Musí se to zkoušet a zkoušet, až to jednou vyjde. Tak asi uvažují lidé v tajných službách. Najdou si své kontakty ve vládě a hlodají, hrozbou teroru mávají: Musíme být připraveni předem, ne až pak! A premiérovi hrají na strunu „já“ – proto má mít všecky české zpravodajské služby nově na starosti výhradně on. Absurdní.Vláda, Mirek Topolánek, chystá novou normu o tajných službách. Bezpečnostní výbor sněmovny věcný záměr zákona odmítl, přerušil jednání. Poslušnější Bezpečnostní rada státu ho schválila. – Službám se moc nedaří: zahraniční rozvědka, ÚZSI, má za sebou skandál s nahrávkou schůzky Weigl–Šlouf, která unikla ven před volbou prezidenta. BIS, vnitřní službě, zase už dříve vyhozený důstojník ukradl seznam agentů v ekonomické oblasti. A exředitel ÚZSI Karel Randák chytil tajné agenty BIS, když ho kvůli seznamu sledovali. O Vojenském zpravodajství ani nemluvme – šéf, který vyhazoval bývalé estébáky, byl sám vyhozen.
A přece by tajné agentury chtěly více pravomocí. Nejradši by směly všecko – bydlet u nás v kuchyni. Od operátorů chtějí získávat lokalizační a provozní údaje našich hovorů. Už loni to Martin Říman (ministr průmyslu) vpašoval do zákona o elektronických komunikacích; když to prasklo, couvl. Teď se návrh opakuje. Díky němu služby rok dozadu poznají, kdo, komu a jak dlouho volal a kde se volající vyskytovali. To se týká i SMS a sdílení po internetu. „Fakt, že nám provozovatelé odmítají tyto informace poskytovat, nám velmi komplikuje práci,“ říká mluvčí BIS Jan Šubert. Služba obtížně sleduje kontakty lidí, jež podezírá z teroru, organizovaného zločinu či nabourávání české ekonomiky. Nutno upozornit: je normální, že zpravodajské agentury státu chtějí maximum pravomocí. Je ale na veřejnosti a na zákonodárcích, aby je brzdili, aby posoudili, jestli jsou hrubé zásahy do našeho soukromí nutné, nebo jestli nás spíše při dnešním stavu služeb ohrožují.
Tajní dál chtějí prověřovat naše účty a daňová přiznání, sledovat, kudy tečou naše peníze. Dnes může bankovní tajemství prolomit soud plus úřady, které pomáhají s bezpečnostními prověrkami. Policie také, ale jen v rámci trestního řízení a se souhlasem žalobce. Šubert (v deníku E15) namítl: „Ne všechny finanční aktivity, které ohrožují ekonomické zájmy státu a jeho bezpečnost, ale mají charakter trestné činnosti. Zpravodajská služba je v takových případech slepá.“ Drsné; mluvčí BIS nám přiznává, že nemusí jít o zločin, ale i o nezločinné transakce...
Agenti by taky rádi nahlíželi do spisů stíhaných osob, měli právo vyslechnout muže či ženu ve vazbě. V podstatě by tedy směli to, co policie – velké rozšíření pravomocí. Podobně odposlechy: platnost povolení se má prodloužit o čtvrt roku a oproti policii by měly být uchovávány na pět let. A samo sebou žádné vyrozumívání občanů, jak to asi bude muset dělat policie, všecko pěkně potajmu.
Jeden obří průlom do našeho soukromí za druhým. Bez velké debaty. Když s návrhem zákona přišli premiér a ministr vnitra Ivan Langer v dubnu do bezpečnostního výboru sněmovny, poslanci se zlobili, že nebyli pozváni k jeho přípravě. Jednání o změnách přerušili, objednali si více analýz a varianty, jak služby uspořádat. Topolánek navrhuje jen dvě – vnitřní a vnější, a v každé vojenská složka. (Vlastně jen optická a ne příliš logická změna.)
Poslancům se vůbec nezamlouvalo, že by služby měl řídit sám předseda vlády. Člověka i méně bystrého napadne: kde na to vezme čas? Komu se bude zodpovídat? Odpověď: Nikde, nikomu, služby získají větší volnost. – Langer se od návrhu údajně distancoval. I jemu se asi zajídá, že by premiér věděl, s kým si takhle po ránu či v noci telefonuje.
Zdánlivě k lepšímu mění návrh kontrolu služeb. Každou by mělo hlídat pět poslanců a obě dvě pak speciální komise. V ní předsedové Nejvyšších soudů, Ústavního soudu, NKÚ a ombuds-man. (Na úctyhodné občany mimo státní funkce se tedy zase nedostalo.) Komise vypadá jako posun k lepšímu, ale platí, že předsedové soudů a ombudsman na služby nebudou mít čas, tudíž kontrola bude jen na papíře. O kontrole živých případů samozřejmě ani slovo.
Projde nový zákon o slídilech? Snad ne. I uvnitř ODS se najdou odpůrci tak velkých pravomocí. Pánové Langer, Tlustý, Bém a další si dobře rozmyslí, jestli chtějí, aby předseda vlády věděl o všech všecko... Ale nezapomeňme, služby jsou trpělivé, nakonec dosáhnou svého.
Ilustrace: Martin Velíšek
