Komu ve volbách ujel vlak, zdá se být jasné: komunisté Vojtěcha Filipa a "úsvitáři" Tomia Okamury zůstanou mimo hru. ODS a TOP 09 budou v opozici vyčkávat, až se zapomene na jejich vládnutí, byť jeho - tvrdil počátkem října Miroslav Kalousek - "hospodářská a sociální politika byla úspěšná".
Premiérem bude předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, nejnověji ošlehaný větrem pučistického tornáda a zocelený intrikami Hradu. A kromě vlastních zkázněných straníků bude mu - jak to jen říci? - oporou především hnutí ANO 2011 Andreje Babiše a také KDU-ČSL Pavla Bělobrádka, jenž vrátil lidovce na špici politiky z dlouhého mimoparlamentního vandru. Přehledné je to.
Babiš s Bělobrádkem se už ujistili, že jeden bez druhého - přesněji: ANO bez KDU-ČSL a naopak - do vlády nevlezou a že zkrátka budou koordinovat postup. Babišovci mají výhodu, že se vylíhli teprve včera z obrovské investice. Lidovci mohou poukázat na to, že od roku 2006 nebyli u lizu a jsou skoro tak čistí jako KSČM (ovšemže to druhé veřejně neřeknou). Moralizovat dva pilíře Nečasovy vlády - ODS a TOP 09 - může nová mocenská garnitura svorně, od Sobotky přes Babiše až po Bělobrádka. Šéf klubu ANO Jaroslav Faltýnek dokonce vyjádřil hlasité NE: "Naše potenciální spolupráce na vládní úrovni s TOP 09 a ódéeskou je naprosto vyloučená."
Zapomněli Faltýnkovi říct, že se v politice nikdy neříká "nikdy"? Natož aby se říkalo, že je něco - ať je to cokoli - "vyloučeno", ba dokonce vyloučeno "naprosto"? Tohle je obyčejná předvolební setrvačnost, fůra hecovacího kompostu z kampaně, která jednoduše přepadla za časovou zeď voleb. Nic více, nic méně. Význam to valný nemá, protože politika je umění možného. A možné je všechno.
Politické lídry čekají dlouhá vyjednávání, možná celé týdny nebo i měsíce. Předvolební kanonáda bude už jen pouhým plynutím času postupně zapomenuta. Ze strany ČSSD může vážné jednání o vládě začít až po 10. listopadu, kdy ÚVV vystaví (snad) jakýsi meziúčet z předchozího vnitrostranického boje. Kývne Sobotka Bělobrádkovi na církevní restituce a Babišovi na fiskální ráj pro firmy? Bude-li chtít pro sociální demokracii v příštích volbách zisk mezi pěti procenty a nulou, pak snad ano. Takové a podobné kompromisy však neprodá jako výron "moderní levice" ani v literárních kavárnách levých intelektuálů, kteří z taktických důvodů uměli zahořet i pro toho knížete s progresivním čírem.
Mimochodem, knížecí strana nedopadla nejhůře (12 procent). A jak se tak bude zapomínat na éru Petra Nečase a sedmiprocentní ODS zaplaví vyhlazené tváře Jiříků Pospíšilů a Mirků Dušínů, mohli by si lidovci i babišovci uvědomit, že sice vykřičená modrá - leč přece jen klasická transformační strana české pravice s jakous členskou základnou - je po ruce. A také ovšem tradiční aristokratický majestát propojený se škrtavým účetnictvím (TOP 09) by mohly kýženou fiskální i flanďáckou politiku odkývnout. Pokud ještě jednou u oranžových bouchnou haškovské saze, může být ČSSD velkopansky doporučeno, aby se laskavě šla někam zklidnit. Nejlépe do opozičních lavic.
Že "nikdy nic takového", se klidně může říkat. Vždycky všechno - a cokoli - může být na stole. Jako "jediné možné řešení".
