Věc již známá: v hlavním městě na následky výbuchu, k němuž došlo v budově budoucí rezidence, zemřel palestinský velvyslanec Džamál Muhammad Džamál.
Okolnosti jeho smrti jsou však pochybné, nicméně přinejmenším podle vyjádření policie k iniciaci trhaviny (v trezoru) přispěl muž vlastní neopatrností. Podle veřejně známých skutečností byl v době výbuchu v místnosti pravděpodobně sám; manželka se nacházela v jiné části domu.
Další informace již tak jednoznačné nejsou. Objevují se pochybnosti, kde, v jakém místě trezoru, respektive pod ním se výbušnina nalézala. A nikdo do současnosti pravděpodobně neodpověděl na otázku, jakým způsobem k výbuchu došlo. Manipuloval-li velvyslanec s trhavinou vědomě nebo zda o její přítomnosti vůbec nevěděl. Odpovědi na tyto otázky jsou v rukou české policie.
Evidentní však je, že co vysvětlovat má palestinská strana. Je zarážející, že vedle zmíněné výbušniny byly v objektu budoucí palestinské ambasády nalezeny ještě další zbraně, kterými prý mohlo být ozbrojeno několik desítek mužů. Spekuluje se o nálezu arzenálu až 70 střelných zbraní, jež nejsou podle pražského policejního ředitele Martina Vondráška v žádné ze správních evidencí, přičemž přinejmenším některé z nich byly automatické.
Vzhledem k tomu, že nešlo o objekt současné ambasády, nebyly tyto budovy jako diplomatické prostory chráněny Vídeňskou úmluvou. Co zde tedy tyto zbraně pohledávaly? Jeden z členů palestinského diplomatického sboru si dovolil na místě označit obaly, v nichž byly umístěny, za diplomatická zavazadla - tedy za věc, užívající diplomatické ochrany a pro orgány hostitelské země nedotknutelnou.
Někteří bezpečnostní experti se vyjádřili ve smyslu, že vlastně nejde o nic nového: zbraně se podle nich nacházejí i na jiných ambasádách. Zaměstnanci těchto zastupitelských úřadů je používají nejen k osobní ochraně, nýbrž i k ochraně budovy zastupitelského úřadu. Toho prý využívají historicky zejména pracovníci ambasád USA a Izraele za splnění určitých podmínek a se souhlasem hostitelské země. Rovněž zbraně v rukou Palestinců na území Česka nejsou pro zmíněné bezpečnostní experty žádným překvapením; jejich existenci zdůvodňují permanentním strachem Palestinců z aktivit izraelské tajné služby Mossad.
Jenže, jak bylo již shora uvedeno, nelze ani pochopit, ani přijmout skutečnost, že se tyto zbraně nacházely v civilním objektu, byť v budoucím areálu palestinského zastoupení v České republice. O mnohém také zřejmě vypovídá skladba zbraní, již do současnosti nikdo nezveřejnil a pravděpodobně nikdy nezveřejní.
Jedno je však naprosto jisté: výbušnina není tradiční obranný prostředek a jako taková nemůže být v podstatě ani použita. Její poslání je jiné - destrukce, a to buď v průmyslové výrobě, nebo ve vojenství. Jako obranný prostředek pro případ nenadálého a neočekávaného napadení je mimořádně nevhodná.
Zůstává tak především nezodpovězena otázka, jak dalece má naše strana pod kontrolou aktivity tajných služeb na území českého státu. A kam až může zajít "diplomatická služba" jednotlivých zemí ve svých aktivitách.
