Petr Robejšek: Sarkozy se rozhodl vstoupit do dějin

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy je skvělý řečník. Svůj první prezidentský projev však četl slovo od slova a totéž bych důrazně doporučil každému. Sice všem řekl, co chtěli slyšet, ale každý by se měl ptát, jestli ho opravdu správně pochopil.

Sarkozy je francouzský vlastenec zakalený Freudem a Machiavellim. Syn Maďara a židovky řeckého původu si službou Francii denně odreagovává pochyby o své identitě. (Tolik Freud.) Cestou k moci se řídil jediným pravidlem: Plnit přání těch, kteří ho volí. Francouzi se bojí globalizace – připravuje je o práci, chtějí Francii u kormidla EU, a ne jako jednoho ze sedmadvaceti plavčíků; zajímá je pokles kriminality, a ne kázání sociálních pracovníků, kteří omluví každého zločince. Prezident nebude ztrácet čas převýchovou voličů. Udělá všechno pro to, aby uspokojil jejich potřeby; chce slávu pro svou zemi a moc pro sebe. (Tolik Machiavelli.)

Nestará se o stranické programy, nýbrž o praktická řešení. Liberalismus, dirigismus, hospodářský nacionalismus? Správné je to, co slouží Francii. Svého času napumpoval miliardy do zbankrotovaného koncernu Alston, prosadil francouzské vedení v německo-francouzském farmaceutickém velikánu Sanofi-Aventis a stejně se bude chovat i vůči nouzově přistávajícími evropskému koncernu Airbus.

Francie se hlásí zpět do Evropy, říká Sarkozy a dodává, že míní EU, která „není trojským koněm všech ohrožení z moderního světa, ale vyslyší volání národů, požadujících ochranu“. Bruselská komise chce pravý opak; vygumovat státy a podřídit kontinent diktatuře ekonomické logiky. Ještě něco bude Sarkozy řešit. Po rozšíření EU se těžiště evropské politiky posunulo východním směrem a moc nezadržitelně klouže k Berlínu. I zde se vyplatí pečlivě číst Sarkozyho první prezidentský projev; načrtl v něm „mírové sjednocení Středozemí podle vzoru EU“. V tomto regionu leží nejenom frankofonní Maroko, Alžírsko a Tunisko, nýbrž i španělsko s Portugalskem; dvě země, které rozšířením EU tratily jako Francie. Ve Středozemí by mohl Sarkozy vyvážit německou dominanci ve východní části EU; posílil by tak Francii a oslabil evropskou integraci. Ségole`ne Royalová řekla v zápalu volebního boje, že monsieur Sarkozy není Charles de Gaulle. Na generála nový prezident nestačí vzrůstem; je o dva centimetry menší než Napoleon. Ale podívejte se, odkud pochází a jak se pohybuje: vycítíte nezlomnou vůli a nesmírnou energii, se kterou se rozhodl vstoupit do dějin.