Ministr financí Miroslav Kalousek háže perly. A nejen odborářům, jak předvedl minulý týden, když kvůli pohrůžce okupací ministerstev označil odborové lídry za okupační nostalgiky po minulém režimu a za "předáky ústředního výboru Národní fronty". Pravděpodobně tím mínil, že v srpnu 1968 vítali ruské tanky a poté schůzovali v orgánech NF. Nezbytně ovšem pospolu s předáky Československé strany lidové, jejíž legitimaci Kalousek tehdy vlastnil (a chtě nechtě tím uznával vedoucí úlohu KSČ).
Asi by měly ty věčné exkurze do minulosti přestat. Tím spíš, že slovo "okupace" má v dnešním kontextu - pro střízlivého člověka - zcela jiný význam, nejpozději od loňského hnutí Occupy Wall Street a jeho hesla "99 % proti 1 %." Na které straně stojí Kalousek, není snad nutné zdůrazňovat. Už expremiér Topolánek přece o svém ministrovi řekl řekl - nebo to gestem ukázal? (už nevím) -, že je "jednička".
Ještě víc snad zaperlila Kalouskova reakce na protiškrtovou vlnu v současné Evropě, která se už promítla do série generálních stávek a do prorůstové rétoriky dokonce i pravověrných neoliberálů. Tatáž vlna v právě uplynulém víkendu smetla "úsporné" exekutivy ve Francii a Řecku. Kalouskova perla se proti tomu v pondělí přímo rozkutálela: "To volání, které zaznívá z některých zemí Evropy, je: Zadlužujme se, zadlužujme se, jenom abychom rostli. Ale to má stejnou filozofii jako rakovinové bujení."
Nechme stranou různé "filozofické školy" zhoubných nádorů. A neklaďme si otázku, zda zcela normální fungování moderní společnosti není vlastně melanom, který vyčerpává zdroje a ničí zemskou biosféru, včetně mozkových hemisfér ministrů financí. Dost na tom, že se musíme vypořádat s přesvědčením, že ekonomika bez růstu se nejen nemůže dále zadlužovat, ale může se dokonce i zcela oddlužit. A že se společnost přitom nerozpadne, jestliže všichni mají být svého štěstí strůjci (a jak si ustlali, lehnout třeba do kytek), aniž většina z nich sebeméně rozhoduje o podmínkách svého života a své práce.
Přesto se mudrcové úspor domnívají, že takříkajíc hážou perly sviním - to doslova, protože hanlivé označení zadlužených států jižní Evropy "PIIGS" vlastně znamená "svině" či "prasata". Byť jde o nevinnou zkratku podle počátečních písmen Portugalska, Irska, Itálie, Řecka a Španělska (jistěže v angličtině).
Mnozí Evropané mají teď vrásky ze vzestupu fašizoidů v Řecku a ve Francii. A poražené politické strany nazývají "proevropskými", ačkoli jejich politika - evropskými centry vynucená - Evropu evidentně rozbijí a každý její stát trhá i zevnitř. Americký ekonom Paul Krugman to asi zpoza Atlantiku vidí nějak zjednodušeně, protože napsal do New York Times: "Francouzi revoltují, Řekové rovněž. Už byl čas."
Je také čas vyhodit prázdné škeble. Už se naperlily dost.
