Očima Josefa Hympla
Proč by neměl být Jan Sváček ústavním soudcem
21.08.2013 07:45 Glosa
Během následujících hodin senátoři rozhodnou, zda se předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček stane dalším ústavním soudcem. I když Sváčka zákonodárci v minulosti již jednou odmítli, nyní je situace jiná. Namísto Václava Klause ho navrhuje Miloš Zeman a především je obměněna třetina senátorů. Přesto si stále myslím, že by Jan Sváček rozhodovat o dodržování ústavy neměl.
Přiznám se, že s Janem Sváčkem jsem se za svou novinářskou kariéru setkal několikrát. Vždy na mě působil jako velmi vzdělaný a ochotný soudce. Neváhal mi třeba jako dlouholetý předseda Městského soudu v Praze osobně vysvětlovat finanční náročnost přechodu justice na datové schránky. Na přelomu tisíciletí jsem s ním probíral dokonce i takové technikálie, jako třeba instalování bezpečnostních rámů v justičních palácích po celé zemi.
Útěk balkánského mafiána Nedzedina Zeky za pomoci ozbrojených kumpánů ze "Sváčkova" soudu ve Spálené ulici v Praze byl totiž impulzem pro plošné zavádění technické novinky.
Pravdou ovšem je, že velmi silný kredit v mých očích Jan Sváček ztratil v jeden jediný okamžik. Když jsem zjistil, že umí bez skrupulí lhát.
O Hrdličku nejde
Sváčkovým kritikům z řad senátorů při minulém hlasování nejvíce vadilo jeho členství v KSČ a kontakty s šedou eminencí pražské ODS podnikatelem Tomášem Hrdličkou. Tentokrát se zdá jeho situace přece jenom o trochu lepší. Zvolení Sváčka za ústavního soudce podpořil svým hlasováním ústavně právní výbor senátu, ale výbor pro lidská práva horní komory ho opětovně těsně nedoporučil.
O tom, zda má být ústavním soudce bývalý komunista, by se dalo dozajista diskutovat. Při pohledu na současnou politickou situaci a stále častěji skloňovaném zapojení komunistů do případné vlády ale nad tím můžu mávnout rukou. Sváček se navíc do zločinecké komunistické partaje dostal až v červnu 1989. Vadí mi ale něco jiného. Když se ho v minulosti kolegové novináři na tuto etapu jeho života ptali, jeho odpověď vyzněla tak, že by si člověk mohl myslet, že byl pouze čekatelem na rudou knížečku.
Ten, kdo obdivuje rčení současného prezidenta o novinářské žumpě, hnoji a póvlu by si mohl říct, že se třeba jenom jednalo o šum, nedorozumění. Že Sváčka žurnalisté jenom špatně pochopili. Mám ale s panem doktorem Sváčkem jinou osobní zkušenost, která mě nutí zastavit se nad jeho kreditem. Senátory popisované kamarádství s Tomášem Hrdličkou jsem totiž popisoval já osobně.
Vůbec nejde o to, že si předseda Městského soudu se šedou eminencí spolu žoviálně tykají, čemuž jsem byl osobně přítomen v kavárně Patio. Přestože jméno pražského podnikatele policie zmiňuje při vyšetřování ovlivňování veřejných zakázek, přestože si v pražské politice špitají, za čím vším tahle osoba stojí, stále jsou to všechno jenom pověsti. Tomáš Hrdlička byl na rozdíl od jiných mužů v pozadí rozhodování na pražském magistrátu ještě donedávna členem ODS (vyloučila ho Výkonná rada partaje předminulý týden) a neváhal vystavovat svoje jméno ve volebním boji. Navíc úspěšně, i když jenom na pražské obvodní úrovni.
Zarážející je fakt, že Sváček podobně jako o své komunistické minulosti neváhal mlžit i o Hrdličkovi. A to pořádně. "Jaký Hrdlička? Jo, tenhle. Tak toho skoro neznám a rozhodně si netykáme," odvětil mi později na přímý dotaz, proč podnikatele oslovuje Tome a jak dobře se znají.
Problém je, že Sváček vypouští dým i před svým současným druhým pokusem o instalaci do nového taláru. Celou věc prý nafoukl bulvární novinář - myšleno já osobně. V Hospodářských novinách nyní například tvrdí, že se s Hrdličkou sice znal (z dob rozhodování o justičním areálu na Míčánkách na Praze 10, kde byl Hrdlička radním), ale deset let se neviděli. "Při odchodu z kavárny mě (Hrdlička) pozdravil od vedlejšího stolu. Já jsem na jeho pozdrav odpověděl, to je všechno."
Tak pro úplnost. Nebylo to při vašem odchodu, pane doktore, ale při příchodu do kavárny, kterou Hrdlička používal téměř jako netypickou "kancelář". Jako první jste ho hláškou "Ahoj Tome" pozdravil vy sám, a protože právě jednal se mnou, sedl jste si k vedlejšímu stolu. Podle vašich vzájemných posunků to vypadalo, že mě krátce po mém odchodu u Hrdličkova stolu vystřídáte.
Chápu, že známost s dlouholetým neoficiálním loutkářem pražské politiky může být na obtíž, ale prosím osvěžte svou paměť. Snad se vám to bude hodit, až budete třeba jako ústavní soudce rozhodovat o směřování a osudu této země.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.