Pod Zlatými Horami na Jesenicku leží téměř 11 tun zlata za bezmála 34 miliard korun. Studie státního podniku Diamo potvrdila, že obnovení těžby po více než třiceti letech má ekonomický potenciál i šanci přinést dlouhodobý přínos regionu. Místní zastupitelé jsou ale proti – město dnes sází na turistický ruch a z těžby přínos nevidí.
Případné obnovení těžby zlata z ložiska u Zlatých Hor na Jesenicku, které obsahuje skoro 11 tun tohoto drahého kovu, má podle první části studie zadané státním podnikem Diamo ekonomický potenciál a pomohlo by celému regionu. Dnes to sdělil náměstek ředitele Diama Ladislav Pašek. Podle něj projekt navazuje na dlouhodobý geologický průzkum a otevírá diskusi o návratu těžby strategických surovin v Česku, kde se zlato netěží tři desítky let.
Ložisko za 34 miliard korun
Naleziště u Zlatých Hor má podle současné ceny zlata hodnotu bezmála 34 miliard korun. Odborníci ale loni v září upozornili, že kvůli rentabilitě dobývání připadá v úvahu těžba zhruba poloviny tohoto množství. "Dokončená první etapa studie ukazuje, že projekt (obnovení těžby zlata ve Zlatých Horách) má nejen ekonomický potenciál, ale také reálnou šanci přinést dlouhodobý přínos regionu i celému českému těžebnímu sektoru," uvedl Pašek.
Zlato se v Česku těžilo do roku 1994, kdy ve Zlatých Horách skončila těžba polymetalické rudy s obsahem zlata. Zastupitelé Zlatých Hor loni v září záměr obnovit těžbu zlata odmítli. "Diskutovalo se o přínosech pro rozvoj města a neshledali jsme v tomto směru v této chvíli žádné příznivé dopady, které by měly napomoci rozvoji města," řekl tehdy starosta Zlatých Hor Milan Rác. Zlato se podle něj mělo z místního ložiska vytěžit v 90. letech, kdy kvůli ukončení těžby přišlo v regionu o práci 700 až 800 lidí. "Byla to tehdy pro město velmi těžká doba. Od té doby se Zlaté Hory transformovaly," uvedl Rác. Dodal, že město nyní sází hlavně na turistický ruch.
Co nejvíce práce má zůstat v Česku
Studie se podle Paška v první fázi zaměřila na možnosti dalšího využití ložiska u Zlatých Hor v prostoru bývalého dolu z 90. let minulého století a na varianty zpracování vytěžené rudy při maximálním zapojení české ekonomiky. "Naším cílem je, aby co nejvíce práce i přidané hodnoty vznikalo přímo v ČR. To může mít výrazný pozitivní dopad jak na místní ekonomiku, tak na celé odvětví," podotkl Pašek.
Uvedl, že projekt obnovení těžby zlata klade důraz na ochranu životního prostředí a efektivní využití materiálů vznikajících při těžbě. Počítá například s návratem části hlušiny a většiny kalů zpět do podzemí, kde poslouží ke stabilizaci vydobytých prostor. Další materiály by mohly posloužit jako stavební suroviny. Podle dosavadních podkladů projekt nebude v rozporu s ochranou vodních zdrojů.
Výstupy první etapy studie posoudí nezávislí odborníci. Po zapracování jejich připomínek dostane materiál dozorčí rada Diama, ekonomická data společnost publikuje až po zapracování nezávislých oponentských posudků. "Všechny posuzované varianty však již nyní vykazují pozitivní ekonomický potenciál," dodal Pašek.
V celém Česku geologové evidují 15 ložisek zlata. Podle dosud publikovaných údajů je v nich celkem 77 tun zásob, které lze vytěžit a jejichž dobývání by se podle odborníků vyplatilo.
