Před dvěma lety vyšel ve Spisech TGM svazek č. 4 - Univerzitní přednášky I (byla tu o něm řeč, viz http://jaromir-slomek.blog.tyden.cz/clanky/6166/tgm-ex-cathedra.html). Nyní k němu díky Ústavu T. G. Masaryka a Masarykovu ústavu a Archivu AV ČR přibyl druhý svazek, nazvaný, inu, Univerzitní přednášky II (568 s.). Opět to není literární dílo Masarykovo, jde - jako v prvním případě - o záznamy jeho výkladu pronášeného (spatra?) v univerzitních posluchárnách.
Spisy TGM už jsou, doufejme, před dokončením, však to také trvalo, dnes je vydaných dvaatřicet knih; kolik jich nakonec bude, těžko říct, v Univerzitních přednáškách II čteme v ediční poznámce na str. 522, že "v roce 1990 v obnoveném Ústavu TGM mohly začít přípravné práce na 40svazkovém souboru Spisů TGM". Tedy čtyřicet? Na chlopni přebalu aktuálního svazku jsou vyjmenovány tituly již vydané, poslední má č. 38 (Emil Ludwig: Duch a čin), první desítka je teď zkompletována, z druhé schází svazek č. 14 (co bude obsahovat, editoři tají), ze třetí svazky č. 22, 23, 24 a 27 (rovněž netušeného obsahu), ze čtvrté č. 32 (dtto).
Editoři Jiří Gabriel, Helena Pavlincová a Jan Zouhar (připravili k vydání i Univerzitní přednášky I) nabídli i v tomto případě "přepis původně stenografických zápisů Masarykových přednášek, které pořizovali jeho posluchači pro své studijní potřeby. Pod titulem Stručný náčrt dějin filozofie dostává čtenář do rukou záznam Masarykových přednášek, ohlášených v 'Seznamu přednášek a stavu osob pražské univerzity' jako Všeobecné dějiny filozofie I. Věk starý, Dějiny filozofie II. Věk střední a Dějiny filozofie III. Věk nový. Pro naše vydání jsme měli k dispozici (svázaný) rukopisný přepis stenografického záznamu přednášek Dějiny filozofie I. Starý věk (s poznámkou na titulní straně 'Dle přednášek z roku 1886') a strojopisové přepisy dalších uvedených přednášek. Celý tento kurs si jako litografované skriptum posluchači vydali ve školním roce 1899-1900 s uvedeným už titulem Stručný náčrt dějin filozofie. (...) S původním titulem Dějiny antické filozofie jsme do tohoto svazku zařadili [také] jinou verzi Masarykových přednášek o antické filozofii, vydanou (...) asi v roce 1905."
Masaryka, v tom má pravdu neteř bratří Čapků Helena Koželuhová, známe hlavně díky Hovorům s TGM. Ovšemže i z jeho vlastních knižních prací, jako je Česká otázka, Karel Havlíček, Otázka sociální či Světová revoluce. Díky Spisům TGM je konečně shromážděna i v dobovém tisku rozptýlená Masarykova publicistika, činnost mu asi velmi blízká a milá. Univerzitní přednášky I, II pak představují Masaryka za katedrou.
Čím je profesor Masaryk charakteristický? Zaprvé šíří a hloubkou vědomostí. Stručný náčrt dějin filozofie může být k užitku i dnešním vysokoškolským studentům (a těm gymnazistům, kteří by snad chtěli vědět více, než jim stihnou povědět jejich učitelé, často ještě pouze s marxistickým školením). Prameny, k nimž Masaryk odkazuje, jsou dnes už překonané, ukazují však, jak bezpečně se přednášející orientoval v odborné literatuře, vesměs cizojazyčné. Spisy, o nichž se byť jen zmínil, opravdu znal, svědčí o tom jejich stručné hodnocení ("nelze ho doporučovat", "poněkud naivní", "dobrý", "Je jednostranný, ale jednostranný je každý" apod.).
Poučná je Masarykova proporcionalita výkladu, tedy kolik času věnoval v přednáškách třeba Aristotelovi, kolik Komenskému a kolik dejme tomu Mohamedovi. Místy je to opravdu jen "stručný náčrt": "Islám na křesťanství měl velký vliv tím, že podmaniv si křesťanské země, křesťanství hubil, a tím k odporu donutil. Z náboženství lásky stalo se takto často náboženství meče, jakým islám sám byl: křižácká tažení, vojenské řády."
Posledním z novověkých myslitelů je pro Masaryka David Hume (1711-1776), anglický historik a filozof, "jenž své době a do značné míry ještě i naší dává hlavní ráz filozofický". Kdo tu čeká Masarykovu kritiku komunismu, je vedle, ve Spisech TGM si ji musí nalézt jinde. Kdy asi vyjde jejich závěrečný svazek?
