Tomáš Menschik: Rezignátoři

Tiskové zprávy ČSSD poskytují zajímavé čtení. Různí funkcionáři v nich do omrzení opakují, jak vláda nestíhá, ministři jsou nekompetentní a jejich politika škodí. Texty samozřejmě do jisté míry odrážejí činnost kabinetu Mirka Topolánka, ještě přesnější poselství ale přinášejí o autorech.

Podívejme se na jednu z oblíbených řečnických figur: vyzvání vládního politika k rezignaci. Nepočítáme-li vystoupení v parlamentu a médiích, požadovala ČSSD prostřednictvím tiskových zpráv demisi dvanáctkrát (počet nezahrnuje výzvy k odstoupení vicepremiéra Jiřího Čunka). Nejčastějším sběratelem nominací se stal ministr vnitra Ivan Langer. Kdyby záleželo na oficiálních vyjádřeních socialistů, odešel by z funkce už třikrát. Vlastně by do ní ani nenastoupil.
„Ministrem vnitra nemůže být člověk, který záměrně poskytl dokumenty v režimu důvěrné žurnalistům,“ prohlásil těsně po volbách šéf ČSSD Jiří Paroubek v reakci na únik zprávy o prorůstání organizovaného zločinu a politiky. Nedávno policie zveřejnila výsledky vyšetřování, podle nichž může za únikem stát lidovecký poslanec Pavel Severa. Také jeho Paroubek okamžitě vyzval k „vyvození osobní odpovědnosti“. Výzva k Langerově demisi se už o dva dny později ve vyjádřeních proměnila v nedorozumění. Ministra už nepovažuje za šiřitele zprávy, ale spíše za autora. Podobně se Paroubek vykrucuje i v otázkách milenek. Dříve si z Topolánka utahoval, jak je kvůli rodinným poměrům nesoustředěný. To se mu teď ale nesmí připomínat, protože mu vždy šlo jen o to, aby exekutiva (Topolánek) nebyla ve střetu zájmů s legislativou (Talmanová).

Krkolomné názorové obraty a prázdná, o to však razantnější gesta prostě patří k Paroubkovu stylu. Učí se od něho i zbytek ČSSD. Straníci už žádali odchod ministra Martina Bursíka kvůli dotacím z EU, ministra Jiřího Pospíšila kvůli tažení miliardáře Krejčíře před jihoafrickou justicí, ministryně Vlasty Parkanové kvůli neschopnosti zajistit peníze pro armádu, Topolánka za vulgarity. Seznam je ještě o něco delší. Nejde také v těchto případech o nějaká nedorozumění a není těch nedorozumění nějak moc? Vůbec ne. Politici ČSSD se snaží dát najevo, že by funkce zvládali lépe. Velmi po nich touží. Když na ně ale nemohou dosáhnout, stačí jim prozatím, aby je nevykonávali přímí rivalové.

V minulosti se ČSSD trefovala do ODS kvůli touze po moci; teď se Paroubek a socialisté chovají skoro stejně jako občanští demokraté v opozičních dobách. Mimochodem: tehdy patřil k přeborníkům ve výzvách ministrů k rezignaci poslanec Langer.

Autor: Tomáš Menschik