Ostrý start českého předsednictví Evropské Unie vyšel. Téměř. Premiér Mirek Topolánek vyjednal o víkendu dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem a země závislé na plynu z východu se mohly těšit na obnovení dodávek. Zároveň alespoň částečně zahnal obavy, že Česká republika v čele Unie bude pohroma. Pak si však ruský prezident Medveděv dupl, že se mu nelíbí ukrajinský dodatek. Plynová válka by mohla skončit už dnes v Bruselu podpisem smlouvy.
Ve správný čas na správném místě. Český premiér si poprvé v historii vyzkoušel jaké to je, když má za zády mocné společenství sedmadvaceti států, které (alespoň v tomto případě) vědí, co chtějí.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajina podepsala dohodu. Plyn bude do 36 hodin
Rusko si duplo kvůli smlouvě, Ukrajina couvá
Ukrajina podepsala dohodu bez sporného dodatku
Zajistit plyn pro evropskou sedmadvacítku byla nutnost, jíž se ujalo české předsednictví. Je však velmi pravděpodobné, že by se této energetické otázky stejně zhostila jakákoliv jiná země v čele Unie. Pro Českou republiku je jen dobře, že dostala na počátku svého předsednického půlroku možnost ukázat své schopnosti a ohradit se činy proti kritice a pochybám v zahraničí.
ČTĚTE TAKÉ: Expert na Rusko: S dohodou o plynu bych ještě nejásal
Přesto ještě není zcela vyhráno. V neděli večer se mrznoucí Evropa už těšila na uplynutí oné šestatřicetihodinové lhůty, po níž měl začít plyn opět proudit přes ukrajinské území. Chyba. Hlava Ruské federace, Dmitrij Medveděv, řekla ne. Nelíbil se mu ukrajinský dodatek k již podepsané dohodě, který reprezentoval postoj Kyjeva.
Češi na pondělí do Bruselu svolali mimořádné jednání ministrů energetiky evropské sedmadvacítky. Přijede i ruská delegace s vicepremiérem Sečinem. Otázkou zůstává, jak dlouho ještě může Moskva zadržovat dodávky a jak dlouho může Kyjev různými kličkami zadržovat transport plynu. Pokuty, které hrozí oběma stranám, se mohou pohybovat v řádu miliard korun.
Na začátku krize český premiér Topolánek zvolil kyvadlovou diplomacii. Předseda občanských demokratů byl na roztrhání. Jednání zahájil v pátek v Kyjevě. V sobotu přes pět hodin hovořil s ruským protějškem Putinem, mezitím volal prezident USA George Bush a nakonec opět do Kyjeva. "Přišla řeč i na radar. Byla to pro mě unikátní příležitost. Nevím, komu se poštěstí strávit pět a půl hodiny s ruským premiérem," pochvaloval si Topolánek jednání s bývalým vládcem Kremlu.
ČTĚTE TAKÉ: Česko a plynová krize. 10 otázek a odpovědí
S ekonomickou a politickou silou sedmadvaceti států Evropské Unie za zády si mohl i v Moskvě postavit hlavu. V sobotu ruské straně naznačoval, že bez dohody neodjede. "Pokud by za ním (EU) nestála, tak se s ním nikdo bavit nebude. Ale Rusové stále stojí o to, aby vypadali jako spolehlivý partner a dodavatel," řekl pro ON-LINE deník TÝDEN.CZ vyučující na Ruských a východoevropských studiích Fakulty sociálních věd FSV UK Karel Svoboda. Česká republika a její premiér tak může na šest měsíců hrát první evropské housle.
"Beru tu misi za úspěšnou, prokázali jsme velkou flexibilitu," prohlásil Mirek Topolánek v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Ještě minulý týden se hlavně francouzský tisk po českém předsednictví "vozil". Redaktor francouzského listu Libération Jean Quatremer si uplynulý pátek stěžoval, že se "vytratilo". "Dokážeme si moc dobře nyní představit, co by se stalo loni v srpnu během ruské invaze do Gruzie, kdyby Češi byli u vesla. Nic," napsal Quatremer.
"Francouzi se snaží dokázat, že po jejich geniálním prezidentovi už nikdo jiný lepší není. Ale to, co Sarkozy dohodl v létě mezi Gruzií a Ruskem, je jednoznačná ostuda. On v podstatě dohodl to, že Rusko dostane část území cizího státu a nemusí za to nic plnit. Francouzi se snaží dokázat, jak jsou nepostradatelní a v zásadě to je argumentace proti rotačnímu předsednictví," říká Svoboda.
Naštěstí pro Českou republiku premiér Topolánek v Rusku uspěl. I pro naše předsednictví je jedině dobře, že řeší krize, jež ho zviditelňují. Také Sarkozy musel před domácí politikou dát přednost evropské diplomatické agendě. Nyní i český premiér aktivně zprostředkovává smír mezi Moskvou a Kyjevem, než aby zabředal do hašteření o rekonstrukci vlády.
Foto: AP
