V Německu zakázali „síťové hledání“
12.06.2006 00:00
Stanislaus Grochowsky, hledán pro opakované krádeže, stár 33 let vysoký 69 coulů, vysoké čelo, velké modré oči, špičatý nos, bradavice na pravé tváři, jizva od šavle na zápěstí pravé ruky a jizva po bodnutí kordem na prsou... Tak vypadal německý zatykač v roce 1804. Dnes německá policie používá rafinovanější pátrací techniky. Nejslavnější z nich, profilig, zná každý, kdo viděl film Mlčení jehňátek. Existují i jiné varianty, třeba ViCLAS (Violent Crime Linkage Analysis System) od kanadské jízdní policie: zločiny se popisují podle jednotného schématu a přiřazují k určitým typům pachatelů; ti se pak hledají prosíváním různých údajů o všech obyvatelích.
V Německu se této metodě říká „síťové hledání“ (Rasterfahnung). Nejvyšší soud v Karlsruhe používání ViCLASu právě zakázal. Na žádost jednoho marockého studenta zvažovaly nejprve dvě nižší instance a posléze i osm soudců Nejvyššího soudu, zda bylo „síťové hledání“ teroristů oprávněné v souvislosti s útoky 11. září 2001. Nebylo, říká šest z osmi soudců, ohrožuje základní svobody.
Německá veřejnost o „síťovém pátrání“ horečně diskutovala už v sedmdesátých letech. Teroristická bojůvka Bader-Meinhoffová tehdy šokovala atentáty bohorovnou německou společnost. Při pátrání po pachatelích srovnávali policisté seznamy policejně hlášených občanů s těmi, kteří platí proud, plyn a vodu v hotovosti; pátrači tenkrát předpokládali, že se teroristé nechtějí dát vystopovat prostřednictvím svého konta.
V budoucnosti je v Německu „síťové pátrání“ přípustné pouze tehdy, budou-li předloženy konkrétní důkazy o tom, že se chystá teroristický útok. A s tím je potíž. Dnešní teroristé většinou nemají bradavici na tváři ani jizvu od šavle; působí obyčejně, nenápadně. Proto také němečtí specialisté vytvořili profil pachatele „spáče“, zločince po léta nenápadně čekajícího na akci.
Jistě není radno dovolit státu vědět o občanech všechno. Ale teprve kombinováním dat lze zjistit, od koho hrozí nebezpečí. Nejde přece o kapsáře, ale o atomové, biologické nebo chemické zbraně. Útoky teroristů jsou tak ničivé, že k nim vůbec nesmí dojít.
Právní stát je schizofrenní: chrání kdekoho, ale nezodpoví otázku, kdo ochrání stát před kýmkoli. Ano, jde o svobodu jedince. Ale až se stane malér, nebude se mluvit o lidských právech, nýbrž o hazardování s lidskými životy.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.