Očima Jakuba Kvasničky
Vít Pivo Bárta

Vít Bárta je takový klasický příklad politika z lidu - a proto vyrazil bojovat za cenu českého piva.

Svým maseratti už obrazil spoustu hospod těch nejnižších cenových kategorií. V zakouřených místnostech absolvoval nekonečný počet hlubokých diskusí nad problémy této země, která mu tolik dala a které by chtěl tolik vrátit. "Co vám nejvíce vadí, lidé?" ptal se dobrácky v kolokviu štamgastů a ukusoval utopenec, k němu tvrdý chleba. Nevadilo mu to. Nevadilo!

Přes oblaka dýmu prosvítala obrazovka, v ní fotbal, či něco takového, čemuž Vít Bárta samozřejmě také rozumí, takže hledání společných témat s typizovaným českým národem nebylo složité. Rozuměli si. Rozuměli mu!

"Plzeň je moc drahá," vykřikl pak do světa, obohacený o několik partiček šipek, mariáše a několikrát otočených panáků zelené. Prozřel. Bártovi prý vadí, že průměrná cena plzeňského piva je v Česku 23 korun, v Německu 18. "Dokud se nepodaří prosadit změnu zákona a snížení ceny tohoto piva, nedám si ho demonstrativně ani doušek."

Nový šéf Věcí veřejných (už jen přívlastek "nový" je vtipný asi jako představa Vítka s braníkem v ruce - nebo takovým tím pivem, které se jmenuje Pivo) vyrazil svým prohlášením do boje za přežití Věcí veřejných. Jakoby se chtěl vrátit na začátek začarovaného "jsme v parlamentu-Škárka-Kočí-půjčka-nahrávky-jsme v prdeli" kruhu.

Vrátit na začátek populistické hry, kterou mu 11 procent národa při volbách sežralo.

Jelikož by momentálně VV volili přesně čtyři lidi v republice (Bárta, Klasnová, její matka a jeden bezdomovec, který dostal od Bárty zbytek utopence), zasedlo velení této vtipné strany a odsouhlasilo poutavý titulkový výkřik o pivu. Rovnice imagemakerů z vévéček vypadala jasně: Češi + pivo + kritika ceny = noví voliči, kteří s námi budou souhlasit.

Asi takhle: "Slyšel jsi? Bárta chce snížit cenu piva, tímhle by se politici měli zaobírat, to zajímá nás, obyčejné lidi. On je nakonec docela dobrý frajer." Jinými slovy: předvolební dinosaury vystřídala v roli symbolu bártovského odboje nejoblíbenější česká tekutina.

Ve skutečnosti jde jen o další zoufalý populistický pokus být "lidštější", zalíbit se, získat lidi zpět. Možnost, že se to podaří, je asi stejná, jako pravděpodobnost, že Bárta alespoň jednou za posledních deset let koukal v jídelním lístku na cenu piva (či čehokoliv jiného).

Ale Vítek bude bojovat. Navíc jsou tu další lidová témata: koňský salám ve všech těch jídlech (Bárta: Na protest nikdy nepohladím žádného koně). Také věčný boj o ceny benzinu (Bárta: Na protest už nikdy nebudu řídit auto. Nevylučuji však, že budu mít řidiče). Nebo třeba aktuální sněhové kalamity (Bárta: Nenávidím silničáře, nikde nejsou. Na protest už nikdy s žádným nepromluvím, což je bude fakt mrzet).

Velký VV boj o voliče (už 45 875 215tý) tedy aktuálně začíná ignorací plzeňského piva. Vážně kvůli tomu zapomene JAKÝKOLIV Čech na těžké červené víno?