Volební povinnost. Komunistická manýra?

Domácí
31. 3. 2014 16:25
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman.

Vrátím se ještě k minulému týdnu, respektive k prezidentu Miloši Zemanovi, který věren svému stylu vhodil do politické arény další kámen. Veřejně se vyslovil ve prospěch obnovení volební povinnosti.

Ministr zahraničí a místopředseda sociální demokracie Lubomír Zaorálek začal vzápětí cosi "žvatlat" o tom, jak je spokojen s šedesátiprocentní volební účastí. A že je lepší než 98procentní za komunistů, protože tak vysoká volební účast je podezřelá. Nato připomněl povinnou volební účast z dob ČSSR.

Ale v ústavě z roku 1960 nenajdeme volební povinnost. Ani sankce za volební neúčast. Najdeme ji však naopak ve volebním systému první republiky daném československou ústavou z roku 1920. Ostatně připomeňme nejprve několik hříšníků.

Volby se podle ústavy konaly v neděli. To pro leckteré voliče znamenalo vážný problém. Sankcím však podle dobových úředních aktů neunikli. A to ani kněží, jak dokládá případ faráře Československé církve bratrské z Pusté Rybné. Byl odsouzen k pokutě 20 Kč nebo k jednomu dni vězení za to, že se v roce 1925 nedostavil k volbám, jelikož nechtěl porušit boží přikázání. A to bez ohledu na jeho vysvětlení, že je více poslouchat Boha než lidi - tedy přikázání "Pomni, abys den sváteční světil".

Postihu neunikl ani Josef Čadílek ze Štarnova, jenž byl podle dokumentace ministerstva vnitra v roce 1925 okresním soudem v Olomouci odsouzen k pokutě 500 Kč nebo k 25 dnům vězení. Sice se dostavil k volbám, ale odmítl odevzdat hlas s poukazem na to, že nezná všechny kandidáty na hlasovacím lístku, a tudíž jim nemůže v souladu se svým svědomím hlas odevzdat.

Nejde jen o neznalost Zaorálka, co za komunistů bylo či nebylo. Miloš Zeman politiky i občany postavil před otázku vztahu občanských práv a občanské odpovědnosti. Před otázku nikoliv novou, jak dokládají nejen dějiny první republiky. Zemanův balvan v české politické aréně totiž souzní s voláním evropských sociálnědemokratických myslitelů po nové společenské smlouvě založené na propojení zodpovědnosti a práv (například Anthony Giddens, Třetí cesta a její kritici, vydaná v roce 2002).

Tváří v tvář Zaorálkovu žvatlání se sice Zeman muže jevit jako nestvůrný Leviathan, ale jen proto, že na rozdíl od naší "koaliční elity" je sečtělý a přemýšlivý, nikoliv pletichářsky populistický.

Myslím (a to i jako poměrně častý nevolič), že bychom neměli tuto myšlenku i historickou zkušenost nechat zapadnout. Úvaha, že volič považující volby za něco na způsob nákupu v hypermarketu by měl za toto chování zaplatit třeba stokorunu, není drastická. Je pouze připomenutím, že i nezodpovědnost něco stojí. Je prostě nad čím se zamyslet. I nad tím, že opojné slovo svoboda souvisí s otázkou, k jakým cílům ji máme využít.

Autor: Marek PřibilFoto: ČTK

Další čtení

Sto let od smrti Rudolfa Jedličky. Jeho odkaz žije dál

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Vyšší mzdy seniorů by mohly státu přinést 14,5 miliardy. Zvyšování penzí motivuje méně

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Cenzura, nebo jasná pravidla? Nové dotace na kulturu vyvolaly spor mezi umělci a ministrem

Domácí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ