Rok 2012 nebyl pro obchod příliš úspěšný. Domácnosti v obavě před dopadem zvýšení sazby DPH omezily svoji spotřebu. Nálada spotřebitelů se pohybovala hluboko pod "bodem mrazu", hodnotí pro MarketingSalesMedia hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Domácnosti nejvýrazněji omezily běžné spotřební výdaje včetně potravin. Pokles se ve větší míře také projevil u zboží, které bylo postiženo oním zvýšením DPH. To jen potvrzuje obecně známý fakt, že český spotřebitel je velmi citlivý na cenu a je připraven flexibilně upravovat svůj "nákupní koš" podle vývoje cen zboží.
Slevy a akce tržby nezlepšily Ze statistik vývoje maloobchodních tržeb lze vyčíst, že poklesem tržeb byly významně zasaženy velké prodejny s převahou potravin (hypermarkety a supermarkety). Prodejci se snažili slevami a akcemi přilákat zákazníky, a tak si vylepšit tržby. Ne u všech to přineslo chtěné ovoce. Například obchodnímu řetězci Tesco se podle zveřejněných hospodářských výsledků za období únor 2012 až únor 2013 moc nedařilo. Klesaly tržby i obchodní marže. Hospodářský výsledek zatížila také pokračující expanze a modernizace obchodní sítě Tesca a prodejen Žabka.
Velikost hypermarketů odrazuje Velikost hypermarketů může spotřebitele, kteří nechtějí utrácet za zbytečné věci a ztrácet čas proplétáním se mezi regály a lidmi s nákupními vozíky, odrazovat. Mnozí lidé si navíc uvědomují, že v téměř každém regálu na ně číhá "neodolatelné" lákadlo v podobně výhodného nákupu, takže místo "drobného" nákupu na víkend se k pokladně dopracují s přeplněným nákupním vozíkem.
Kromě toho jeden z obchodních řetězců, konkrétně Tesco, stále rozšiřuje svůj online obchod s potravinami, což odebírá některé (pravděpodobně velmi vytížené, a tudíž movitější) zákazníky. To vše by třeba vysvětlovalo, proč Tescu v období únor 2012 až únor
2013 tržby klesaly, zatímco diskontům Penny Market naopak mírně rostly. Tescu klesaly i marže, zatímco Billa či Penny Market marže nepatrně zvýšily. V této souvislosti mě napadá otázka, zda se Tesco nesoustřeďuje až příliš na nízkou cenu zboží a netlačí se do obchodního segmentu diskontů, kam vlastně svou velikostí nepatří.
Potravinám se růst vyhýbá Přestože se situace v maloobchodě začíná pozvolna zlepšovat díky rostoucím nákupům přes internet i díky prodejům počítačů a telefonů, motorových vozidel, oděvů a obuvi, potravinám se zatím růst vyhýbá. Finanční situace domácností se kvůli utlumenému růstu mezd a neklesající nezaměstnanosti výrazně nezlepšuje. Nicméně rostoucí spotřebitelská důvěra a nízká srovnávací základna z loňského roku pomohou vymazat dosavadní poklesy maloobchodních tržeb a celoroční výsledek posunout na -0‚6 % z loňských -1‚1 %.
V roce 2014 pak počítám s mírným růstem tržeb pod 2 % v průměru. Zdrojem vyšších tržeb budou především pozvolna rostoucí mzdy při stále nízké inflaci. Růst tržeb supermarketů a hypermarketů s převahou potravin bude spíše podprůměrný. Maloobchod potáhnou hlavně prodeje tzv. zbytného zboží, které je navíc aktuálně "in", tj. telefonů, počítačů, aut, oděvů a obuvi.
KDO JE...
Helena Horská absolvovala Vysokou školu ekonomickou v Praze a postgraduální program na Institutu světové ekonomiky v Kielu. Titul doktorka ekonomie získala na Vysoké škole ekonomické v roce 2004. V roce 2001 získala titul "Mladý ekonom roku" udělovaný Českou společností ekonomickou. Od roku 2001 pracovala jako analytik finančních trhů. V červnu 2013 se stala hlavní ekonomkou Raiffeisenbank. Je vdaná a má dvě děti.
