Doba ochrany autorských práv ke zvukovým nahrávkám se asi prodlouží z 50 na 70 let. Počítá s tím novela autorského zákona, kterou ve středu schválila Sněmovna. Předlohu, jejíž přijetí vyžaduje Evropská komise, nyní dostane k posouzení Senát. Poslanci novelu přijali ve vládní verzi i vzhledem k tomu, že kvůli její absenci komise už zahájila s Českem sankční řízení.
Sněmovna odmítla normu rozšířit o návrh poslankyně ANO Kristýny Zelienkové, která požadovala mimo jiné úlevu pro hoteliéry v platbách autorských poplatků. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že by tuto záležitost měla řešit až chystaná obsáhlejší novela autorského zákona.
Nynější novela, která byla ve Sněmovně už v minulém volebním období, má podle ministerstva kultury přispět k tomu, aby hudebníci a zpěváci mohli mít i v pozdním věku užitek ze svých raných nahrávek. Prodlužují se i práva nahrávacích společností, které ale budou muset protagonistům nahrávek poskytovat dodatečné odměny.
Změnit se také má počítání doby ochrany práv u hudebních děl s textem, která vznikla pro společné užití. To je typické u skladeb populární hudby, oper nebo muzikálů. Doba ochrany v těchto případech neskončí dříve než 70 let po smrti toho z autorů u takto spojených děl, který zemře později. Pokud ale bude existovat ochrana práva přeživšího autora, začne znova platit doba ochrany toho, který byl již mezitím volným, nechráněným autorem.
Znovu chráněn tak bude například skladatel Jaroslav Ježek v případě uvedení skladeb, které vytvořil ve spolupráci s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem. Sedmdesátiletá doba majetkové ochrany autorských práv trvá pro tvorbu Voskovce a Wericha až do roku 2050.
Novela se týká také takzvaných osiřelých děl a osiřelých zvukových záznamů, takových, u nichž autor či jiný nositel práv je neznámý nebo není dohledatelný. Prospěch z nich budou mít instituce, které ve veřejné zájmu budou moci tyto záznamy digitalizovat a zpřístupňovat na internetu. Umožní se tím užití dosud blokovaných děl.
