V první polovině prázdnin uskutečnila mBank průzkum, který podrobně mapuje situaci kapesného českých a slovenských dětí. Zúčastnilo se ho téměř tisíc rodičů, kteří mají aspoň jedno dítě ve věku od šesti do osmnácti let. Agentura STEM/MARK od respondentů zjistila, že více než dvě třetiny rodičů u nás dávají dětem pravidelně kapesné.
První měsíc prázdnin máme za sebou a ten druhý uteče jako voda. Rodiče se v druhé polovině srpna začnou pomalu připravovat na návrat dětí do školy a s tím řeší i otázku kapesného a obecně financí svých dětí. Od kolika let by mělo dítě vlastně dostávat kapesné a jak pravidelně? Jak co nejlépe zkontrolovat, za co děti vlastně utrácejí?
Z průzkumu mBank vyplynulo, že až dvě třetiny českých rodičů svým dětem pravidelně dávají kapesné. V tom se čeští rodiče zásadně liší od těch slovenských, neboť na Slovensku více než polovina rodičů (54,5 %) nedává dětem pravidelně kapesné. V České republice je přitom jen třetina dětí bez pravidelného finančního příjmu od rodičů. Valná část dotázaných rodičů se shodla na tom, že kapesné dětem začínají dávat většinou ve věku šesti nebo sedmi let. Kapesné tedy souvisí s jejich nástupem do školy nebo s přípravou na ni.
Co se podoby kapesného týče, nad finančními produkty jednoznačně převažuje hotovost (92 % respondentů). Děti, pokud samy spoří, ji v 71 % případů ukládají do kasiček. Našetřené peníze pak děti nejčastěji vydávají za dárky nebo hračky. Za loňský rok děti v Česku i na Slovensku nejčastěji spořily na dárky nebo elektroniku (36 %), jako je například mobil či tablet.
Nejčastější výše kapesného se pohybuje v České republice v rozmezí od 300 do 600 Kč u žáků základních škol, 600 až 1000 Kč pak dostává převážná část žáků středních škol.
Kapesné rodiče svým dětem neposkytují jen tak a více než 90 % z nich odpovědělo, že se zajímá o to, za co děti své peníze utrácejí. Více než polovina rodičů pak uvedla, že pociťují větší potřebu kontroly, jak často a za co děti našetřené peníze vydávají.
