Hon na burčák
Boj s počasím i časem. Vinobraní na Moravě vrcholí

Drnčení malých traktůrků svážejících přímo z vinohradů čerstvě natrhané hrozny protínají dunivé rány malých poplašných "děl", které mají z vinic vyhnat na šťavnaté bobule dotírající hejna špačků. Tahle svérázná symfonie teď patří na jižní Moravě ke každodennímu koloritu. Vinobraní vrcholí a vinaři přicházejí s prvními prognózami. Jaký bude letošní ročník?

"Počasí nám bohužel příliš moc nepřálo, po teplém létu přišel celkem hodně studený a deštivý měsíc a hrozny nestihly ideálně dozrát," říká Josef Svoboda, ředitel vinařství Habánské sklepy ve Velkých Bílovicích.

Na nevyzpytatelné hrátky přírody jsou ale za poslední roky vinaři už zvyklí, a tak se soustředí především na to, aby zdravé a vyzrálé hrozny co nejrychleji sklidili. V Habánských sklepech, které letos slaví 400 let od svého založení, kombinují pro větší efektivitu ruční a strojový sběr.

"Strojový sběr je výhodný v tom, že je rychlejší, a bobule tak můžeme semlít a poté lisovat už v průběhu dne. Klasický ruční sběr je samozřejmě o něco šetrnější, ale trvá déle. Větší množství hroznů natrhaných ručně k nám tak někdy doráží až k večeru a přes den bychom ztráceli čas na jejich zpracování," vysvětluje Svoboda.

Burčák? Chce to trpělivost

Zatímco na rozlehlých vinicích, které Velké Bílovice ze všech stran obklopují, je relativní klid, u lisů v největší tuzemské vinařské obci vládne pěkný frmol. "Jenom okolo Bílovic máme 50 hektarů vinic, další pak vlastníme v okolí Pavlova a na jiných místech Moravy. Abychom hrozny včas sklidili, najímáme si brigádníky," říká Svoboda a dodává: "V těchto dnech pracujeme běžně do desíti do večera, času není nazbyt."

Při tom všem se vinaři řídí základním heslem - nic příliš neuspěchat. Aby bylo víno kvalitní a došlo do ideální chuti, je nutné všechno přesně načasovat. Lisování, u červeného vína fermentace, následné stáčení do sudů a nerezových tanků. To všechno má jasně daná pravidla.

Potěšit chuťové buňky nedočkavých milovníků vín má tak aktuálně za úkol především burčák. Pokud ale nechcete riskovat, že se vám po pozření produktu zakoupeného u silnice nebo v pochybném stánku před hypermarketem změní žaludek v zadřený lodní šroub, musíte být trpěliví.

"Hroznů není tolik, a tím pádem není ani kdovíjak velké množství burčáku. Třeba naše vinařství ho letos vůbec neprodává, vyrobili jsme si jenom určitý objem pro naši soukromou potřebu," vypráví Svoboda. Konkrétně v Bílovicích tak musíte objet několik vinařství, než na vyhlášenou vitaminovou bombu narazíte. Někde ještě nemají, jinde už nemají. A mít nebudou.

Kvůli již zmíněným rozmarům počasí jsou vinaři v konkrétnějších prognózách opatrní. "Co se do množství a kvality hroznů týče, zatím to nevypadá na příliš ideální rok. Ale na nějaká definitivní hodnocení je ještě skutečně brzy," říká Svoboda.

Ústup sladších vín

Ten si přitom všímá měnící se chuti českých spotřebitelů. "Snižuje se poptávka po sladších druzích vín a začíná se prosazovat trend vín s nižším obsahem cukru, což si myslím, že je správné. Ostatně je to i trend, který je všude ve světě."

Dobrou náladu dodává moravským vinařům navzdory ne úplně ideálnímu počasí fakt, že si lidé v Česku dokázali k jejich vínům najít cestu. A ta povedená umí také patřičně ocenit. Narůstající zájem přitom přichází i ze zahraničí.

"Jezdí nám sem Poláci, kteří se od nás práci na vinici učí. Navíc máme nabídky vyvážet i do ciziny, jenže jednoduše nemáme co. Stěží zvládáme uspokojit poptávku v Česku. A vyrábět víno ze zahraničních hroznů? To odmítáme," říká Svoboda.