Jak název napovídá, Corso Café na Praze 1 je v první řadě kavárna. Ale protože si sem zvykli návštěvníci chodit také na jídlo, šéfkuchař Jan Ehrenberger připravil menu, které uspokojí i pořádně hladové strávníky.
Restaurace má výhodu v luxusním umístění. Dva kroky od pražského náměstí Republiky a tři od Masarykova nádraží leží na trase, kde ji denně může objevit spousta náhodných kolemjdoucích. A štamgasti se evidentně vracejí, alespoň v době naší návštěvy tu probíhala řada pracovních schůzek a rodinných obědů. 
Nabídka se mění podle sezony a dominují v ní především lehká zdravá jídla. Najdeme tu širokou škálu salátů, těstovin i ryb, denní menu oznamují křídou napsané tabulky nad kuchyní. V nabídce nechybějí polévky za 38 Kč a hlavní jídla za 98, když potřebujete poradit, obsluha vám ráda sdělí podrobnosti o složení pokrmů.
Začala jsem ochutnávkou tapas, malých chuťovek, které se dají ujídat jen tak k vínu.
Malá šedesátigramová porce přijde na 45 Kč, větší stogramová na 89 Kč. Z nabídky jsem vybrala plněné papričky, marinovaný lilek plněný gervais a crudités s lilkovo-jogurtovou omáčkou. Z pestrobarevné mozaiky chutí, která se před nás snesla, nejvíc zaujaly papričky plněné sýrem. Slané tak akorát, decentně pikantní. 
Protože za okny právě vypukl listopad v plné síle, hlavní jídla jsem volila hutnější. Gnocchi s kuřecími prsíčky s čerstvým špenátem, gorgonzolovou omáčkou, pekanovými ořechy a parmazánem (168 Kč) byly trošku slanější, než bych si představovala. Gorgonzolová omáčka je sama o sobě dost výrazná a příliš dochucování nepotřebuje. Ale jinak O. K.
Více nadchlo risotto se špenátem a mozzarellou pečenou v parmské šunce, sypané listy špenátu a parmazánem (168 Kč). Taktéž velmi hutný pokrm, ubrala bych olivového oleje. Ale pečená mozzarella v parmské šunce byla fantastická. Porce by stačila snad dvěma strávníkům, já se dopracovala sotva do poloviny.
Po odpočinku u kávy jsme na doporučení obsluhy vyzkoušeli domácí kozí cheesecake (128 Kč). Dort z kozího sýra jsem ochutnala poprvé a musím říct, že mě nadchl. Typická kozí chuť se s granátovým jablíčkem a marinovanou citronovou kůrou skvěle doplňovala. Za chuťové překvapení body navíc. Domácí tiramisu bylo ukázkové, krém z mascarpone byl vyšlehaný do obdivuhodné lehkosti.
Podtrženo, sečteno: Corso Café určitě patří k tomu lepšímu, co centrum metropole nabízí. V poledne tu bývá živý ruch a odpoledne příjemný klid na kávu s dezertem nebo tapas s vínem. A to je to, co od kavárny očekávám.
Corso Café, V Celnici 4, Praha 1
