Pojedete-li do Holandska a budete-li chtít ochutnat nějaké autentické tradiční holandské pokrmy, pak možná narazíte na jídelních lístcích na název "filosoof". Co to má znamenat? řeknete si.
Žádný strach, není to nic přehnaně oduševnělého, jmenuje se tak bůhvíproč eintopf (stamppot) zapékaný v troubě. Název prý má vyjádřit, že stejně jako filozofii, i tuto lahůdku můžete vykládat mnoha různými způsoby.
Obsahuje především brambory, ale také kousky mletého masa, cibule a mrkve, ochucuje se mletou paprikou. Některé varianty doporučují přidat jablečné pyré nebo fazole či čočku. Četl jsem dokonce recept, který doporučoval využít všechny zbytky, které zůstaly ve spíži, včetně vajec a starého chleba.
Hustá polévka se nejprve vaří, potom se v hrnci pokryje plátky brambor, posype paprikou a zapéká v troubě. Pod stejným názvem však možná najdete i čistý nákyp (gratin) z brambor a mletého masa, jemuž Američané říkají Dutch Shepherd‘s Pie, anglická varianta má název "hotpot". Nepleťte si ho s "hutspotem", to je jen vařené vepřové maso (obvykle bůček) a klobása či párek s bramborami a vařenou zeleninou, něco jako alsaský "choucroute".
Pokud má však "filosoof" na talíři podobu spíše polévkovou, je to holandštější. Historie vzniku této speciality se vykládá různě, nejčastěji se hovoří o 16. století, kdy občané města Leiden vyhnali ze svého území Španěly. A v táboře, který španělští vojáci narychlo opustili, našli Leidenští v kotlích zbytky jakéhosi guláše. Ten jim chutnal, a tak se ho snažili napodobit. A vznikl filosoof.
Podává se obvykle v den, kdy Holanďané slaví osvobození své vlasti, tedy konkrétně v noci z druhého na třetího října. A v těchto svátečních dnech se do hrnce přidává i několik sklenek vína nebo jeneveru, holandského ginu. A když už jsem se rozepsal o holandské kuchyni, pak přidám ještě jednu radu: během své návštěvy určitě ochutnejte "pannekoeken", omelety na slano se slaninou a sýrem. To je vedle nakládaných sleďů (maatjeshaaring) jediná opravdu ryze holandská pochoutka.
