Je to máslo a není to máslo. Náhražka tohoto tuku v podobě margarínu dnes již nikoho nepřekvapí. Jiné to bylo ale až do poloviny 19. století. Když byl tehdy v Francii nedostatek másla, vymyslel šikovný tamní lékárník a chemik Hippolyte Mege-Mouriés speciálně upravený hovězí tuk, který dostal jméno margarín. Od podání jeho patentu uplyne ve středu 15. července 140 let.V roce 1869 vyhlásil francouzský císař Napoleon III. soutěž s odměnou pro toho, kdo vymyslí uspokojivou náhradu za máslo pro nižší vrstvy a pro armádu. A přihlásil se i Mege-Mouriés. Za jeho vynálezem stálo několik let úsilí v oblasti aplikované chemie a zpracování tuků. K upravenému hovězímu loji přidal odstředěné mléko. Nejdříve se jeho produktu mu říkalo oleomargarín, později zkráceno na margarín. Někteří jej také nazývali "ekonomickým máslem".
Zájem byl veliký. Hovězí lůj došel
Margarín skutečně představoval lacinou, ale uspokojivou náhražku másla. A proto slavil úspěchy. V roce 1871 prodal Mege-Mouriés svůj objev holandské firmě Jurgens, která tvořila jeden základů Unileveru. Zájem o jeho margarín byl brzy tak velký, že hovězí lůj nestačil. Problém vyřešila počátkem minulého století technologie ztužování. Z tekutého oleje se podařilo vytvořit tuhou hmotu. Výsledný produkt byl ještě levnější a margarín ztratil sice svůj živočišný původ, zato získal pověst nového, zdravého tuku. A byl levnější než máslo.
Do té doby byl nicméně pokládán za méně kvalitní náhražku másla, dobří obchodníci jej neprodávali a někteří byli za jeho prodej dokonce perzekuováni. Jeho jediné kouzlo spočívalo v lacinosti. Situaci změnilo používání rostlinných olejů. Ale širšího přijetí se margarín dočkal až za války, kdy bylo máslo na příděly. Mnoho lidí najednou muselo jíst buď margarín, nebo nic, a nakonec si jej oblíbili stejně jako máslo. Koktejl olejů z řepky, oliv i slunečnic
Moderní margarín představuje triumf aplikovaných schopností chemie, kombinuje se v něm mnoho olejů. Dokonce i jeho odpůrci, kteří dřív argumentovali tím, že při ztužování mohou vznikat nechtěné transkyseliny, které škodí lidskému organismu, už mají utrum. Dnešní margaríny se totiž podle odborníků už vyrábějí jinými technologiemi a obsahují méně transkyselin než například před deseti lety. Pro jejich výrobu se dnes používají nejčastěji řepkový, slunečnicový nebo olivový olej.
V mnoha částech světa se margarín stal nejprodávanějším mazadlem a předstihl i máslo a olivové oleje. A jak dopadl Mege-Mouriés, bez kterého by to všecko nebylo? Slávy svého produktu už nedočkal. Zemřel v chudobě.
Foto: Profimedia
