Už čtvrt století soutěží v Dobřanech na Plzeňsku gurmáni z širokého okolí v tom, kdo připraví nejchutnější nakládané kyselé zelí. Pětadvacátá velká cena v degustaci zelí se chystá na víkend a tradičně se na ní sejde až několik desítek vzorků zelí naloženého podle tradičních i originálních receptur, řekl jednatel místního Spolku přátel kysaného zelí Petr Pultar. Tak jako u mnoha netradičních soutěží a přehlídek vznikl i nápad na dobřanské mistrovství v hospodě. "Můj táta a jeho kamarádi chodili na pivo a nosili ochutnat svoje zelí. Přišla debata, kdo má lepší, kdo horší, až se nakonec sešli, přinesli talíře a udělali první ochutnávku. To byl nultý ročník a pak už to odstartovalo," popsal tradici Pultar.
Kmín, sůl, cibule, nic víc
Místní spolek přátel kysaného zelí je údajně dokonce první nepolitický spolek, který byl v Česku po listopadu 1989 registrovaný. Má vlastní znak a kroniku, kde je zaznamenám průběh všech mistrovství. Nejeden člen spolku považuje zelí za základ a nepostradatelnou část svého jídelníčku. "U mě není neděle bez zelí," konstatoval Pultar. Jen letos prý s desítkou kamarádů naložili 1153 kilogramů zelí. "Já osobně se zaměřuji na staročeskou recepturu, což znamená, že tam dávám kmín, sůl a cibuli - nic víc, nic míň," poznamenal.
Fantazii se ale meze nekladou. Zelí se může nakládat bez cibule, někdo přidává jablka, jiný speciální lák. Už od pohledu je pak každé zelí jiné. To správné ale musí být nakrouhané tak akorát, ani dlouhé ani krátké, musí být křupavé a musí mít lehce nažloutlou barvu.
Kromě soutěže o nejchutnější zelí v Dobřanech bojují také ženy o titul Miss šlapačka. Na píseň Šla Nanynka do zelí musí v holínkách do rytmu šlapat v dřevěné kádi.
Foto: Profimedia
