Na dovolenou do ciziny, kde jsou na jídelníčku pro Čechy neobvyklé pokrmy anebo nižší hygienický standard, je dobré přibalit do zavazadla kromě osvědčené slivovice také probiotika. Dají se koupit v kapslích v lékárnách a upraví narušenou střevní mikroflóru tak, že turistu ani nemusejí postihnout zažívací potíže či průjem. Uvedl to pro ČTK primář Petr Tláskal z Fakultní nemocnice Motol."Kdo užívá probiotika i během roku ve formě kysaných mléčných výrobků, je lépe obrněn, když se na dovolené s tímto problémem setká," doplnil. Jako preventivní lék na cestách Tláskal nevyloučil ani slivovici, jen by ji podle něj člověk neměl požít současně s probiotiky, protože alkohol tyto bakterie ničí. Trávení v žaludku trvá 30 až 90 minut, je proto lépe počkat asi dvě hodiny, aby se obě substance v žaludku nesetkaly. "Důležité je používat vše rozumně a v rámci toho, aby to sloužilo našemu zdraví," shrnul lékař.
ČTĚTE TAKÉ: Češi si oblíbili prodejny národních potravin
Probiotika jsou živé kultury, které při požití v dostatečném množství příznivě ovlivňují zdraví. Aby mohl být výrobek označen za probiotický, musí podle norem EU obsahovat alespoň milion živých probiotických bakterií na mililitr nebo gram výrobku. Podle nejnovějšího testu Společnosti pro probiotika a prebiotika splňují tento požadavek všechny kysané mléčné výrobky na českém trhu, které uvádějí přítomnost probiotických bakterií Lactobacillus casei. Testované výrobky obsahovaly i dva dny před vypršením data spotřeby šest až 860 milionů těchto bakterií v jednom gramu.
Tláskal upozornil, že probiotické bakterie z trávicího traktu průběžně odcházejí, takže by se měly doplňovat. Probiotika udržují vyváženou mikroflóru tlustého střeva, zvyšují jeho odolnost proti osídlení mikroorganismy, které vyvolávají střevní infekce. Pomáhají snížit hladinu krevního cholesterolu a v tlustém střevě omezují tvorbu bakteriálních enzymů, které působí rakovinotvorně. Posilují imunitu a zvyšují vstřebávání vápníku.Směrem na západ jsme poslední, ve střední Evropě zase první
Příznivé bakterie obsahují zejména kysané mléčné výrobky. Češi v jejich spotřebě oproti zemím západní Evropy zaostávají - spotřebují za rok 16,7 kilogramu těchto potravin na osobu, z toho 10,3 kilogramu jogurtů a 6,4 kilogramu ostatních zakysaných výrobků. Průměr EU přesahuje 20 kilogramů, přičemž ve Švédsku je to ročně přes 36 kilogramů, v Portugalsku okolo 27 kilogramů, v Nizozemsku a Dánsku kolem 21 kilogramů.
Mezi zeměmi střední Evropy ovšem naopak drží Česko pomyslné prvenství, protože v Maďarsku je to jen devět kilogramů za rok, na Slovensku necelých 14 kilogramů a v Polsku osm kilogramů na osobu a rok.
Foto: Robert Sedmík
