Zur Firma (U firmy) je malá a na první pohled nenápadná hospůdka v málo frekventované berlínské ulici. Přesto se o ní v poslední době psalo v německém a světovém tisku jako o žádném jiném gastronomickém podniku. Slovo "Firma" a název oné tiché ulice, která se jmenuje Normannenstrasse, dodnes nahání mnohým Východoberlíňanům hrůzu."Die Firma" totiž byla přezdívka pro východoněmeckou státní bezpečnost (Stasi) a v Normannenstrasse ve čtvrti Lichtenberg mělo totalitní "ministerstvo strachu" a všudypřítomného špiclování sídlo.
Jenže zdaleka ne všichni východní Němci na dobu před rokem 1990 vzpomínají ve zlém. Turisté navštěvující německou metropoli dokonce přímo prahnou po jakémkoli stínu tehdejších poměrů nebo alespoň po oprýskaném zbytku zdi, jež město rozdělovala. Na "ostalgii" východních Němců a zvláštní fascinaci turistů vším východoberlínským zjevně vsadila dvojice novopečených hostinských Wolfgang Schmelz a Wilfried Gau, kteří rekonstruovanou hospodu otevřeli minulý měsíc.
"Přijďte k nám - jinak přijdeme my k vám," přikazuje kolemjdoucím velká tabule nad vchodem. Pod rudým štítem s názvem podniku je uvedeno, že jde o místo konspirativních schůzek. Další deska láká na východoněmeckou kuchyni.
Bizarní dekorace
Uvnitř podnik na první pohled působí všedně. Teprve po pozorném rozhlédnutí po oranžově vymalované místnosti, která vypadá spíš jako tuctový bar než restaurace, návštěvníka zaujme několik předmětů, které v hospodě působí poněkud nepatřičně. Především východoněmecká vlaječka nad barovým koutem, figurína v uniformě východoněmeckého těžkooděnce vedle vchodu a v jednom koutě malá výstavka předmětů, které mají nějakou spojitost s bývalým režimem nebo činností Stasi: psací stroj, soška Lenina, urna s iniciálami E.H. 1912-1994 odkazující na komunistického vůdce Ericha Honeckera, několik sovětských a východoněmeckých tiskovin, východoněmecký řidičák a občanka a konečně největší exponát - kotoučový magnetofon československé výroby Tesla B5. "Vydražil jsem ho na internetové burze eBay," prozradil Schmelz. Podle něj právě přístroje Tesla používala Stasi k záznamu odposlechů.
Jde o recesi, obchodní kalkul, nebo pokus o osvětu? Hospodský Schmelz tvrdí, že od všeho trochu. "Není to žádná provokace. Dnes čelíme terorismu a vidíme, že pronikání státního aparátu do soukromí je znovu aktuální," zamyslel se Schmelz a vyjádřil přesvědčení, že drtivá většina bývalých východních Němců by neměla problém práh jeho "zážitkové hospůdky" překročit.
Sleva pro neoficiálního informátora
Recesistickou a komerční stránku projektu připomíná jídelní lístek, kde stojí výzva ke získání průkazu "neoficiálního informátora". Ve skutečnosti jde o jakýsi průkaz štamgasta či věrnostní kartu, díky níž má zákazník - uvedený pod krycím jménem - právo na desetiprocentní slevu na všechna jídla a nápoje. Například tradiční ruská polévka soljanka s kyselou smetanou tu stojí 2,80 eura (necelých 70 korun). Dostat tu lze, na rozdíl od jiných restaurací a barů, i pravého "turka", zde kávu na "severoněmecký" způsob, a to za 2,50 eura. Shodou okolností přímo naproti ulice je "česká" hospoda Normannenhütte, kterou provozuje dvojice českých podnikatelů Jaromír Šustek a Marian Bauer. Konkurují nižšími cenami a nabídkou českého piva, moravského vína i slivovice. Sám Šustek se nové konkurence nebojí.
"Přeji kolegům naproti štěstí a zdraví, ale podle vyjádření lidí, kteří ke mně chodí, je to neštěstí. Lidé si pamatují, co Stasi znamenala, pamatují si i na východoněmeckou kuchyni a jejich mínění je absolutně negativní," tvrdí Šustek, jemuž přitakává několik štamgastů v jeho kuřáckém baru.
Vzpomínky jitří emoce
Otevřením hospody jsou pobouřeni hlavně lidé, kteří se s minulým režimem příliš "nekamarádili". "Tato bagatelizace Stasi je nepochopitelná," řekl deníku Sächsische Zeitung Theodor Mittrup ze svazu obětí komunistické tyranie. Marianne Birthlerová, šéfka vládního úřadu spravujícího dokumentaci někdejší Stasi (Birthlerové úřad), prohlásila, že nový bar "lze stěží překonat v nevkusnosti". Dějinami východoněmeckého komunismu se dnes zabývá celá řada více či méně osvětových institucí, včetně berlínského Muzea Stasi. K prohlídkám dnes slouží nechvalně proslulý žalář pro politické vězně v lužickém Budyšíně.
Komerčněji pojímá minulou dobu populární hotel Ostel, kde turisté spí pod Honeckerovými obrazy a obklopeni nábytkem, tapetami a zařízením z dob NDR. V Berlíně si lze rovněž pronajmout trabanta. U bývalého hraničního přechodu Checkpoint Charlie si turista může koupit východoněmecké vyznamenání nebo část uniformy nebo se vyfotografovat s herci v uniformách strážců hranice.
Foto: ČTK
