
Pražská pobočka působí od konce minulého století, v Římě se myšlenka "pomalého jídla" zrodila v roce 1986. Viceprezidentka organizace Blanka Turturrová vysvětluje, že hnutí vzniklo jako reakce na fast food, řetězce rychlého občerstvení. Hnutí se primárně nezaměřuje na propagaci vlastní značky. Jde jí o to upozornit na tradiční potraviny v daném regionu.
ČTĚTE TAKÉ: Zápisník labužníka: chvála pomalému vaření
"Upozorňujeme na to, co je kde typické, abychom se neztratili v množství marketingových výrobku. Dnes hnutí také přebírá podporu malovýrobců a lokální výroby," řekla viceprezidentka. Pardubický kraj bude zastupovat člen pražského výboru Zdeněk Štefan, který vede pekařský a cukrářský podnik na Orlickoústecku. Podle Štefana jsou v České republice zákazníci, kteří nehledí jen na kvantitu. Ocení i dražší výrobek, ale bez přidaných chemikálií a z kvalitních českých surovin.
Mouka, med, perník i pralinky
"Konkurence nás donutila, že jsme schopni zavést třeba celou republiku, ale vybíráme si zákazníky, kteří ocení kvalitu a jsou schopni za ni zaplatit," řekl Štefan. V kraji už hnutí sdružuje několik malých, většinou rodinných podniků, které se zaměřují na produkci mouky, medu či medoviny, perníku a tradičních pralinek. Kritériem přijetí rozhodně není výše obratu či produkce.
"Naše včelí farma je malá a výrobky prodáváme jenom v naší malé medárně, která nás primárně neživí a s manželkou máme jiné zaměstnání. Obchodní sítě nevyužíváme, protože vyžadují vysoké marže," řekl včelař Evžen Báchor, který zároveň pracuje jako úředník.
Mezi členy jsou také dvě větší firmy, jedna mlékárna a lázně. V budoucnu by se mohly zapojit také restaurace. Hnutí si vyhrazuje právo, že dvakrát ročně namátkově některé z nich zkontroluje, zda dodržují přísné podmínky členství.
Foto: Profimedia