Češi, kteří jsou ve světě považováni za národ pivařů, podle obchodníků stále častěji sahají po lahvích vína a hodně jich je ochotno si připlatit i za kvalitu. Spotřeba vína v Česku v posledních letech roste, obchodníci ale zároveň upozorňují, že více než polovina prodaného vína pochází ze zahraničí. Na tuzemském trhu také slaví úspěch vína exotických značek, které ještě nedávno znali pouze skalní příznivci.
"V letošním roce oproti předchozímu celkově vzrostl prodej vín o jedno procento v objemu a o 3,5 procenta v hodnotě, což znamená, že Češi dávají přednost dražším vínům," řekla mluvčí velkoobchodních prodejen Makro Cash & Carry Markéta Světlíková. Podle Jaroslava Brože z obchodního řetězce Tesco ale Češi stále dávají přednost vínům dováženým ze zahraničí, volí přitom raději červené než bílé víno. "Dlouhodobě jsou mezi zákazníky nejpopulárnější červená vína, a to v poměru 60 ku 40 v porovnání s bílými víny. Stejný poměr jsme pak vysledovali v popularitě zahraničních a domácích vín," řekl Brož.
Světlíková upozornila, že české víno si ale v konkurenci zahraničních značek buduje dobrou pozici a v poslední době začíná u spotřebitelů bodovat. "Celkově lze zaznamenat mírný nárůst prodejů tuzemského bílého i červeného vína, které v minulých letech spíše klesaly," podotkla.
Zajímavostí je podle Brože to, že pokud lidé nakupují bílé víno, sáhnou častěji právě po produkci tuzemských vinařů. "V ní se dá vybírat mezi množstvím odrůd i značek, které se svou kvalitou směle vyrovnají dovozovým vínům," podotkl Brož.
Češi podle obchodníků při výběru vína rádi experimentují a testují vína dovážená ze vzdálených zemí. "Stále rostou prodeje vín z Austrálie a z Jižní Ameriky, především Argentiny a Chile, která si čeští zákazníci oblíbili," řekla Světlíková. Po několika letech poklesu letos v obchodech Makro opět vzrostl také prodej italských vín.
"Na druhou stranu dochází ke stagnaci či poklesům u vín z Bulharska, Maďarska, Francie a JAR," dodala Světlíková, podle níž se letos zvyšuje prodej růžových vín. "Ve výsledcích letošních prodejů lze sledovat extrémní růst zájmu o pravé šampaňské," uvedla.
Také podle oficiálních statistik Češi pijí stále více vína, jehož spotřeba na hlavu za posledních osm let stoupla o litr na loňských 17 litrů. Naopak tvrdého alkoholu se konzumuje méně než dřív. Loni si dal každý Čech podle odhadů v přepočtu asi 7,8 litru lihovin proti 8,2 litru v roce 1998. Nejoblíbenější z alkoholických nápojů zůstává pivo, kterého se v tuzemsku vypije kolem 160 litrů na hlavu ročně.
Ve srovnání se západní Evropou ale Češi v pití vína zaostávají. Víno si podle jarního průzkumu agentury Median za poslední rok dalo 58 procent dospělých Čechů. Pro srovnání, ve Francii to bylo 69 procent lidí, ve Velké Británii 67 procent, ale v Polsku 45 procent. Červené víno pilo v tuzemsku za posledních 12 měsíců 39 procent dotázaných ve věku 12 až 79 let, zatímco bílým potěšilo chuťové buňky 33 procent lidí.
Velká část Čechů ale zatím není ochotna zaplatit více za kvalitu. Na 47 procent odpovědělo "spíše ne" nebo "určitě ne". Pozitivní odpovědi dalo 30 procent dotázaných. Zhruba 23 procent se jasně nevyjádřilo. Například Francouzi se k tomu staví jinak. Na 68 procent tamních konzumentů je připraveno připlatit za kvalitní lahev - ve srovnání s 44 procenty Němců, plyne z průzkumu. Francouzi jsou přední konzumenti vína na světě. Z příznivců opojného moku vypily čtyři pětiny nejméně jednu lahev vína v posledním měsíci.
Foto: Robert Zlatohlávek
