
Kladné jsou zprávy snad jen ze severovýchodu země, který se na kyselejší vína už ze své podstaty více specializuje a kterému chladný, ale slunečný podzim vyhovuje.
Produkce bílého vína v oblasti města Bordeaux, na kterou směřuje největší pozornost, klesla o 40 procent, u červeného, jehož sklizeň je o něco později, o deset až 15 procent. Hrozny zrají velmi pomalu a jejich kyselost je poměrně vysoká. Jako jinde ve Francii se začalo se sklizní s dvoutýdenním až čtyřtýdenním zpožděním.
A podobně je to v oblasti Languedoc-Roussillon, Provence a řeky Rhony, kde hlásí velmi slabou produkci. Té se sice deště, které sužovaly severní polovinu Francie, vyhnuly, ale teploty byly poměrně nízké. Letní sucho tak snad prospělo vínu, které se skutečně vyprodukuje, ale je ho málo.
Kyselé hrozny sladké Francie

Malé vinaře může letošní sezona vážně potrápit - k avizované klesající koupěschopnosti místního obyvatelstva se přidala finanční krize, která omezí i vývoz na světové trhy. Odolat nižším tržbám budou moci bez krušnějších následků jen ti velcí.
O čem francouzské vinaře nikdo patrně nepřesvědčí, je to, že by nastávalo nějaké globální oteplování. Poslední tři roky dokazují, že je v tomto ohledu čím dál, tím hůř. V roce 2006 vládl velmi pochmurný červenec a vše zachraňoval pěkný srpen. O rok později to už bylo horší - nepříznivé byly oba prázdninové měsíce a vinaři se museli smiřovat až s zářijovým babím létem. A letos se na slunce muselo úpěnlivě čekat až na polovinu září.
Foto: Profimedia