Terst je město, v němž pořád ještě zůstal tradiční rakouskouherský duch, delikátně namíchaný s italskou spontánností, noblesou a pikantností. Rád se do Terstu vracím. V restauraci Al Bagatto jsem byl už potřetí, pokládám ji za nejlepší ve městě a okolí. Jde o malý rodinný podnik, ležící v historické části centra
Je tu jen pár stolů, připadáte si jako na návštěvě v bytě, většina hostů jsou štamgasti. Majitel Giovanni Marussi dbá o vysokou úroveň a přátelskou atmosféru, syn Roberto se stará o hosty. V kuchyni vládne paní Cristina Monaro, také patří do rodiny, vaří klasické friulské lahůdky. Každý den si můžete vybrat z čerstvých mořských živočichů, umístěných v krabici s ledem. Ukážete, co chcete připravit.
Měl jsem vynikající rizoto s frutti di mare a skvělé piemontské bílé víno Arneis. A dal jsem si i kávu, za kterou byl Roberto už mnohokrát vyznamenán. Tentokrát jsem si v Al Bagattu všiml ještě dvou milých detailů, málokde jinde vídaných. Zapomněl jsem v autě brýle a Roberto si všiml, jak se marně snažím číst lístek a ruku mám příliš krátkou. S úklonou mi předložil dřevěnou kazetu, v níž byly šestery brýle. Zeptal se, kolik mám dioptrií, a půjčil mi ty správné. Je to maličkost, ale velmi důležitá. Možná ji některá česká restaurace zavede. A ještě jednu zajímavou odlišnost v Al Bagattu mají: ženy dostávají jídelní lístek, v němž nejsou uvedeny ceny. Proč? Útratu přeci obvykle platí muži. Ženy jsou zpravidla zvány a neměly by být při výběru jídla ovlivněny cenou.
Autor: Vladimír Poštulka
