Zápisník labužníka 45/2006

Na jídelních lístcích českých restaurací bývají názvy mořských ryb psány často zkomoleně. Nejčastější omyl je mořský vlk. Nedopatření vzniklo zřejmě překladem z francouzského loup de mer, správně česky se však tato ryba jmenuje mořčák evropský.

Chápu, že název mořčák na lístku nevypadá hezky, lidový název brancin by byl možná hezčí a přesnější. Může totiž dojít k záměně s vlkoušem - a to je, vzhledem i chutí, úplně jiná ryba. Ovšem jako mořského vlka nabízejí restauracím tuto rybu už dodavatelé, takže není divu, že se omyl šíří. Podobný problém mají majitelé restaurací s chňapalem červeným, kterého nabízejí většinou raději pod anglickým názvem red snapper.

Často se mě lidé ptají, co je to modrohlav (latinsky Poronatus triacanthus). Angličané té rybě říkají butterfish (máslová), v USA se na jídelních lístcích objevuje dokonce pod názvem dolarová. Ryba má stříbřitě modrou barvu kůže (nejen hlavu), ale správný český název jsem nikde nenašel, když pominu jiný latinský název (Peprilus triacanthus), což je česky pestroun zářivý či pestroun obecný - a to už se mi k té rybě vůbec nehodí. Nedávno jsem se zděsil, když mi jeden vědec oznámil, že u nejméně stovky mořských živočichů chybí oficiální české názvy! Kdo to má udělat? Kdo vlastně určuje oficiální názvy živočichů? A nebylo by na čase některé zastaralé změnit? Proč se pilobřich ostnitý nemůže jmenovat petříček jako jinde na světě? Proč se hřebenatka nemůže jmenovat jakubka?

Autor: Vladimír Poštulka