Nové vydání časopisu Instinkt č. 10/2025: Nejnovější rozhovory, příběhy a témata čekají na vás

Veronika Čermák Macková: „Chápu, jak moc důležitý je bezpečný a otevřený vztah mezi rodičem a dítětem, přestože sama děti nemám.“

Herečka Veronika Čermák Macková se po létě opět vrhla do role učitelky Magdy, kterou diváci znají ze seriálu Ulice. Nám prozradila, jaká témata se zde budou řešit. Povídali jsme si o její nové roli ve filmu Neporazitelní, o cestách za divokými zvířaty po Africe a Střední Americe a o tom, jak přispívá k jejich ochraně. Otevřeně promluvila o rozchodu, který nemusí automaticky znamenat nenávist, a také přiznala, co chtějí mladí lidé vědět o sexu a proč se někdy (ne)bojí zeptat?

Jak jste si užívala léto?

Měla jsem měsíc volno, tak jsem se snažila využít ho hlavně pro cestování. Musím říct, že bylo hodně obohacující si odpočinout, ale už jsem se těšila do práce.

Vy ale necestujete jako běžný člověk, který si koupí u cestovní kanceláře zájezd. Zařizujete si vše sama a sama jste i vyrazila.

Mám to tak ráda. Vyberu destinaci, tedy spíš konkrétně zvířata v té destinaci, která bych chtěla vidět, sbalím se a jedu. Vloni jsem skoro na tři týdny vyrazila do Střední Ameriky, sama. Až tam jsem pochopila, že je skvělé cestovat sám, protože vám to hodně dá a uvědomíte si samu sebe, ale jinak ráda jezdím i s dalšími lidmi.

Ikona trampingu, zakladatel kapely Greenhorns, legendární bendžista a slavný kreslíř díla Jaroslava Foglara. To je poslední romantik Marko Čermák.

V 85 letech tráví čas na kánoi na Berounce, ve stoletém srubu v Brdech a na lyžích v Krušných horách. Dodnes hraje ve své trampské a country kapele Paběrky Marko Čermáka a dělá lidem radost svými písničkami. „Mám rád své ghetto s rodinou a přáteli, obklopen pozitivní energií, které je v dnešní době velmi málo,“ přiznal v rozhovoru pro Instinkt.

Máte tolik aktivit a vaše povídání člověka zanese do nádherných míst. Přesto nerad děláte rozhovory. Proč?

Mám pocit, že jsem už řekl všechno, je to pořád dokola a vždycky to je jen kousek ledovce. Každé téma za ty desítky let je nesmírně bohaté, ale všichni chtějí mluvit jen o Rychlých šípech a k ostatním věcem se z časových důvodů nikdy nedostaneme.

Mně je blízké trampování a vodáctví. Dnes je to i trend, návrat k minulosti. Lidi nebaví tolik jezdit za luxusem a k mořím, ale chtějí do přírody doma. Jaký ale vy máte z jejich přístupu pocit?

Můžu být zcela upřímný?

Pojďme do toho.

Teď se trampuje jinak než dřív. Je to spíš turistika na fotku. Lidé nevyrazí s papírovou mapou v ruce a neobjevují nová místečka. Chodí s mobilem a podle sociálních sítí a souřadnic tam, kde jim to někdo označil. Každý, kdo si usmyslí, že chce selfíčko z přírody, vyrazí autem co nejblíž k bodu souřadnice v mobilu, s sebou si vezme plechovku piva, a když dorazí na místo, vyfotí se a zase seběhne k autu a jede domů. Takže ano, tato turistika se samozřejmě rozmohla, ale to není pravé trampování. My jsme byli zvyklí, že jsme si tu romantiku hlídali. To znamená, když si někdo postavil přístřešek uprostřed lesa, udělal to tak, aby ho nikdo neobjevil. Cestou jsme se orientovali podle toku potoka, vesnic, stromů. Teď mi připadá, že všechno je jako na dlani, bez práce, her a objevování. Ale nedá se nic dělat, dnešní doba je jiná, pro mě divná.

Co přinese nový zákon o výzkumu a vývoji.

Zatímco na filmovém plátně svou roli hrdinů jen hrají, v reálném životě se slavní herci pouštějí do mnohem důležitějších misí, které jim přinesou skutečný pocit hrdosti. Není tak divu, že Christian Bale investuje do výzkumu pěstounského systému, Will Smith se zase zaměřuje na vývoj medicínských technologií a Leonardo DiCaprio investuje do výzkumů v rámci ekologie.

Věda se tak viditelně dostává do popředí a není lhostejná ani slavným osobnostem. Není divu, že nejvýraznější legislativní úprava systému českého výzkumu za posledních 20 let je tu. Poslanecká sněmovna v červnu schválila návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Ten přináší dosud nejucelenější právní rámec v oblasti výzkumu a vývoje, jehož cílem je zvýšit efektivitu financování vědy z veřejných prostředků, posílit inovace a přenos znalostí z výzkumu do praxe, zjednodušit administrativu a podpořit mladé talenty. Pojďme si přiblížit jeho hlavní přínosy.

Jednotný právní rámec pro výzkum, vývoj a inovace

Návrh zákona sjednocuje doposud značně roztříštěnou právní úpravu a zavádí jednotné podmínky pro poskytování veřejné podpory výzkumu. Jasně vymezuje role všech klíčových aktérů – od poskytovatelů podpory přes výzkumné organizace až po jednotlivé výzkumníky. „Definuje také klíčové pojmy, jako například základní a aplikovaný výzkum, inovace či transfer znalostí, a určuje, jaké subjekty budou považovány za výzkumnou organizaci. V neposlední řadě zákon vymezuje tři různé druhy podpory, mezi které řadí podporu institucionální (cílenou na dlouhodobý rozvoj výzkumných organizací), účelovou (cílenou na konkrétní projekty) a systémovou (cílenou např. na mezinárodní spolupráci či infrastrukturní projekty), přičemž nastavuje současně i pravidla pro jejich čerpání,“ říká JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., zakladatel advokátní kanceláře Matzner & Vítek.