
Oč jde? Kuchaři soutěží, kdo připraví nejlepší houskový knedlík! To je jistě velice atraktivní a jen zdánlivě nemoderní téma. Po Vladařově smrti se soutěže ujala společnost Rada pro mezinárodní vztahy, a to především paní Jiřina Dienstbierová, manželka bývalého ministra zahraničí. Sám Jiří Dienstbier v porotě zasedá tradičně, neboť je jedním z největších znalců českého knedlíku a mohl by na toto téma napsat vědeckou studii.
Před časem jsem měl tu čest jeho knedlíky ochutnat a byly opravdu úžasné. Pan Dienstbier bojuje o renesanci poctivého houskového knedlíku a vášnivě vykřikuje do světa, že je třeba zničit gumové prefabrikáty, které se podávají ve většině českých restaurací. Jsem s ním v této věci zajedno a co mohu, pomáhám. A soutěž Perla české kuchyně má tento boj podpořit.
Nedávno se konal už třetí ročník tohoto bohulibého klání, v porotě jsem zasedl i já, vedle několika kuchařů a labužníků. Líbilo se mi, jak například herečka Iva Janžurová opravdu pečlivě zkoumala každý z předložených jedenácti vzorků a pátrala, jaké ingredience obsahuje a jakým postupem byl vytvořen.
ČTĚTE TAKÉ: Zápisník labužníka: kulinářské vavříny podle Maurera
Někteří soutěžící kostičky housky dokonce osmažili, než je zapracovali do knedlíkového těsta. Pro mne osobně byla soutěž důležitou konfrontací mezi profesionály a amatéry. Profesionální kuchaři přece jen mají jednu velkou nevýhodu. Musejí počítat s větším objemem vytvořeného díla a nemohou dělat pouze jeden či dva válečky, zatímco amatér si může s knedlíkem pohrát.
Objevila se rovněž otázka, jak české knedlíky přiblížit cizincům. Jsem přesvědčen, že by i cizincům více chutnaly, kdyby byly o něco menší a na talíři netvořily obludný kopec. Toho se cizinec vždy spolehlivě zalekne. Je to prostě všechno otázka proporcí. A abych nezapomněl: vítězem se stal Tomáš Vaníček z pražského Intercontinentalu.
Foto: profimedia.cz